V raketě Crew Dragon to vypadá jako v Tesle. Na oběžnou dráhu je to asi devět minut, líčí astronaut Aleš Svoboda

Astronaut Aleš Svoboda se kromě své práce v Armádě ČR připravuje na let do vesmíru. Do posledního kola výběru postoupilo zhruba 22 000 uchazečů z celé Evropy. Aleš Svoboda se dostal do toho úzkého týmu pěti lidí. Proč jste si dali přezdívku The Hoppers?

Trošku bych to uvedl na pravou míru. Bylo vybráno 17 lidí a těch pět lidí, kteří jsou taková podmnožina z těch 17, okamžitě začali pracovat pro Evropskou kosmickou agenturu na plný úvazek a ti si dali přezdívku The Hoppers. Nevím proč, ale ono to souvisí s tím, že ten výcvik, který hned začali, trval rok, odehrával se na různých místech. Takže oni v podstatě takto skákali...

Skákali z místa na místo. Vaše astronautická třída má i vlastní znak, dvanáct hvězd. Co to znamená?

Souvisí to s tím The Hoppers. Myslím, že těch dvanáct hvězd je těch dvanáct lidí, kteří tam nejsou s nimi. To je teďka nový koncept, který zavedla Evropská kosmická agentura. Nechtěli vybrat všechny lidi na plný úvazek v Evropské kosmické agentuře, protože to je hodně svazující. Nikdy se dopředu neví, kolik letů bude, a pak se to hrozně blbě odhaduje.

Čtěte také

Magazín Experiment SPECIÁL: Prohlédněte si výcvikové středisko ESA s českým astronautem Alešem Svobodou

Většinou se předtím stávalo, že buď se lidí vybralo moc a pak třeba hrozně dlouho čekali, než vůbec byli přiřazeni k nějaké misi. Což je frustrující pro všechny, hlavně pro ty lidi, když pak třeba deset patnáct let čekají.

Anebo se těch lidí vybralo málo a pak letů bylo víc a teď jim ti lidi chyběli. Takže se udělal takový flexibilnější koncept, že se vybralo lidí akorát, plus minus, a část lidí tam začala pracovat hned na plný úvazek. A ta druhá část, což je těch dalších dvanáct, ti zůstali tam, kde byli a jsou vytaženi až na ten konkrétní let, což je super.

To znamená, ten termín „záložní posádka“ obsahuje...

...v kosmické agentuře udělali hrozně blbou práci, to musím říct narovinu. PR hodně zklamalo v tom, že nedokázali vymyslet lepší pojmenování. Ti lidi nejsou žádnou záložní posádkou, že když Franta si zlomí nohu, tak Lojza naběhne a letí místo něho. Vnáší to do toho spoustu takové nejednoznačnosti.

Jde spíš o tu flexibilitu, že by bylo drahé a zbytečné vzít deset, patnáct nebo sedmnáct lidí, všechny začít cvičit a držet je tam třeba deset patnáct let, než se všichni protočí... Takže to je super koncept. Byli jsme schopní zůstat tam, kde jsme, a dělat práci, která nás baví. Všichni, kteří jsme byli vybráni, máme za sebou poměrně slušnou kariéru, nechodíme někam do práce úplně z donucení. Až na samotný let a na tu přípravu na let budeme vytažení do té Evropské kosmické agentury jako tzv. projektoví astronauti. Až ten let skončí a nějaká perioda po něm, tak se zase vrátíme tam, odkud jsme přišli.

Překvapilo mě, jak krátce poletíte k orbitální stanici.

Čtěte také

Druhý pokus vyšel. Společnost SpaceX poprvé vyslala do vesmíru lidskou posádku

Je to docela fofr. Na oběžnou dráhu je to nějakých osm devět minut. Raketa neletí jenom nahoru. Aby se dosáhlo oběžné dráhy, aby to začalo obíhat okolo země, tak se raketa musí urychlit na orbitální rychlost, což je přibližně 8 kilometrů za vteřinu nebo 28 tisíc kilometrů za hodinu. To znamená, že to tam doletí poměrně rychle, trajektorie se brzy začne stáčet z kolmo nahoru do vodorovné. Trvá to těch osm devět minut. Nicméně je tam i fáze, kdy se ta kapsle, Crew Dragon, musí spojit s orbitální stanicí, musí k ní doletět a pak se k ní v malé blízkosti připojit.

Já si představuju ve své dětské fantazii a z toho, co jsem viděla ve sci-fi filmech, že budu mít aspoň nějaký joystick, kterým to budu trošku řídit. Nebudu?

V Crew Dragonu je poznat, že je od SpaceX, je tam poznat rukopis Elona Muska. Vypadá to trošku jako v Tesle, v autě. Je to tam celé dotykové, velké dotykové displeje, celý proces je automatizovaný. Posádka zasahuje jenom v případě velkých nestandardních nebo nouzových situacích. A i tak se to ovládá přes dotykové displeje.

To vás musí jako pilota hrozně urážet ne?

Mě neuráží asi nic. Už jsme se dostali z té doby, kdy vrchol je do vesmíru vůbec doletět, do doby, kdy tam doletíme a děláme tam něco užitečného. Ta cesta na oběžnou dráhu a návrat zpátky je malá část mise. To nejdůležitější pak probíhá na oběžné dráze.

Vláda vaši vesmírnou misi na stanici ISS už schválila. Ministerstvo očekává, že budou v rámci mise účastny vědecké experimenty. A pochopila jsem, že na sobě budete mít nějaké antistresové tričko. Už jste ho na sobě měl? Jak moc se vlastně podílíte na tom, co se připravuje společně s vámi pro ten let?

Čtěte také

Jak ve vesmíru ochránit Zemi před srážkou? Nejhorší je systém „Bruce Willis“, usmívá se astronom

Nejsem v pozici, že bych rozhodoval o tom, co se bude realizovat a co se realizovat nebude. Samozřejmě co se týče experimentů, které jsou fyziologické nebo medicínské, tam, kde jsem pokusný králík, tak tam mám finální slovo, že s tím musím souhlasit. Nicméně moje doporučení bylo, aby se vybraly experimenty, které mají nějaký dopad, dávají smysl, za kterými stojí špičkové týmy a které posunou danou oblast dopředu.

Myslím si, že se to sešlo s tím, co bylo vybráno. Finální výběr dělala česká komise, protože jsou to české experimenty za české peníze. Bylo vybráno 14 experimentů, jejichž realizace bude zafinancovaná a které se budou účastnit mise na ISS.

V čem spočívá experiment antistresového trička? Jaká bude role Aleše Svobody v posádce rakety? Jaké krizové situace musí zvládat řešit? Poslechněte si celý rozhovor.