Magazín Experiment: Jaké to je ve stavu beztíže? A jak funguje banka srdečních chlopní?

Předposlední březnový den vyvrcholil nad Českem projekt Mise Zero-G, který je součástí národního programu Česká cesta do vesmíru. Celkem 26 studentek a studentů mělo možnost si ve speciálně upraveném francouzském airbusu vyzkoušet, jak se cítí astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici. Spolu s českým astronautem Alešem Svobodou totiž prožili simulovaný stav beztíže. Na palubě s nimi byl i reportér Magazínu Experiment Ondřej Vaňura.

Nastupujeme do zadní části letadla a sundáváme si boty, po zbytek letu budeme jen v ponožkách.

Od zkušené posádky dostáváme instrukce, jak se máme při letu chovat. Jsem spolu se studenty v týmu Saturn, což dokládá i nášivka na rameni mé modré jednodílné uniformy, která věrně připomíná tu, kterou nosí skuteční astronauti.

Autor reportáže Ondřej Vaňura a 15letý účastník Mise Zero-G Abraham Gerczak (vpravo)|foto:Ondřej Vaňura, Český rozhlas

Start a začátek letu trávíme na sedačkách v malé zadní části modro-bílého airbusu s nápisem Zero-G… Už za chvíli se ale přesuneme do velkého vypolstrovaného tubusu, kde žádné sedačky ani nic jiného není. A právě tam budeme stavy s pozměněnou gravitací prožívat.

Na vlnách gravitace

Jiná gravitace bude vytvořená díky jakýmsi vlnám, ve kterých poletíme – budou to paraboly, to znamená, že budeme létat nahoru a dolů. Vrcholu dosáhneme pod úhlem 50 stupňů. V tu chvíli zpomalíme, letadlo se zhoupne a začne klesat. Nejdříve si zkusíme gravitaci na Marsu.

Každý tým má svoji část letadla. Z reproduktorů zaznívají pokyny. Přesně tak víte, kdy letadlo stoupá. Tehdy na vás působí přetížení necelé 2G, takže se cítíte, jako byste vážili dvakrát tolik co obvykle. Pak se to zhoupne a přes 20 vteřin můžete zažívat stav s minimální gravitací.

Včas ale musíte zamířit k podlaze. I proto jsou tady po celé konstrukci různé úchyty, protože když tento stav skončí, jste zase velmi rychle přitlačeni k zemi.

V pauzách mezi jednotlivými parabolami mezi účastníky prochází český astronaut ve výcviku Aleš Svoboda, který je jedním z velitelů mise. „Těch několik parabol bylo super, zkusili jsme se rozrotovat, zkusili jsme supermana… Byl jsem se podívat i v kokpitu, jak to vypadá během paraboly. Je to super. Myslím, že si to všichni užívají,“ hodnotí.

Letu Mise Zero-G se mohla zúčastnit skupina 26 pečlivě vybraných mladých lidí|foto:Ondřej Vaňura, Český rozhlas

Ti nejlepší

Před parabolou číslo sedm si personál připravuje sáček s vodou a za chvíli už kuličky vody poletují kolem nás. Tak vypadal jen jeden z několika pokusů, které tady 26 mladých studentek a studentů při 16 parabolách zažilo.

Jde o pečlivě vybranou skupinu mladých lidí, kteří uspěli v pohovorech a fyzických i psychických testech projektu Mise Zero-G. Odborníci během vývěrového řízení, do kterého se na podzim přihlásilo 860 dívek a mladých mužů, zjišťovali třeba i to, jak dobře umí anglicky nebo jak rozumí jednotlivým přízvukům.

Cílem národního projektu Česká cesta do vesmíru není jen dostat do skutečného stavu beztíže českého astronauta Aleše Svobodu, ale také inspirovat mladé lidi, aby se zajímali o vesmír a o vědu vůbec.

Jak si let užila nejmladší, 13letá účastnice parabolického letu? Co prožívali mladí lidé ve stavu nulové gravitace a co je nejvíc překvapilo? Poslechněte si celý Magazín Experiment.