Má barvu čaje, žádnou pěnu a chutná po jalovci a banánu. Finské pivo sahti vařili už Vikingové

Sahti se českým ležákům příliš nepodobá chutí ani vzhledem
0:00
/
0:00

Ve Finsku patří k tradičním ingrediencím při vaření piva jalovec. Kromě něj se do něj přidává také žito, oves, pekařské droždí a někdy i starý chléb. Tradiční finské pivo sahti má kořeny už ve vikinských dobách a v minulosti ho vařily hlavně ženy. Spolu s pivním sommeliérem ho v zemi tisíce jezer ochutnal i zpravodaj Filip Nerad.

„Ve venkovských oblastech se sahti vaří stejným způsobem jako před více než tisíci lety,“ říká vyhlášený finský pivní someliér Olli Majanen, se kterým jsem se setkal v jednom helsinském minipivovaru.

Sahti, sauna a jalovec patří k sobě

Zatímco podnik v centru metropole zdobí nablýskané měděné varny, sahti se v některých částech Finska stále připravuje podomácku – v dřevěných kádích a v podlouhlé dřevěné vaně zvané kuurna.

Spontánně kvašené pivo se vaří od úsvitu civilizace. Ne každý mu ovšem přijde na chuť

Spolumajitel pivovaru Cantillon Jean-Pierre Van Roy je už čtvrtou generací provozovatelů.

Někdo mu říká šampaňské mezi pivy, pro jiné je to divoké nebo kyselé pivo. Spontánně kvašená piva, se vaří především v Belgii. Jejich výrobci tam minimálně jednou do roka otevírají své brány veřejnosti, aby se milovníci pěnivého moku mohli na vlastní oči seznámit s prastarou metodou jejich vzniku. A samozřejmě také aby vyzkoušeli jejich netradiční chuť.

„Její dno se pokryje vrstvou z větviček jalovce. Někdy jsou na nich i jalovcové bobule. A přes ně se pak přelévá a filtruje horká mladina. Sahti při tom získává aroma a chuť jalovce,“ vysvětluje Olli. Jalovec v něm také občas nahrazuje chmel.

Ještě než tohle pivo ochutnáme a finsky si připijeme na zdraví, připomíná Olli jeho spojitost s jinou tradiční finskou záležitostí – se saunou.

„Ve starých dobách se slad na sahti sušil v sauně. Rozprostřel se na podlahu a nechalo se na něj působit horko. Mnoho Finů také k vaření sahti používalo kotel ze sauny. Sahti a sauna proto ve Finsku patří k sobě,“ vypráví.

Pivní sommeliér Olli Majanen má o finském pivu sahti skoro encyklopedické znalosti

Banány s medem

Takže „Kippis!“. Moje první sahti chutná trochu jako bavorské weizenbiery, oproti nim ale nemá žádnou pěnu. Je tmavohnědé a vypadá jako čaj.

„Aroma opravdu připomíná bavorská pšeničná piva,“ potvrzuje můj první dojem pivní sommeliér. „Jsou v něm také výrazné tóny banánu, které má na svědomí pekařské droždí. Tenhle starý vikinský nápoj chutná i po medu. Ten se při jeho vaření sice nepoužívá, sahti je přesto hodně sladké.“

Vikinské lodě přežily své tvůrce o víc než tisíc let. Údiv budí nejen díky tomu

V muzeu jsou k vidění tři originály vikinských lodí, které se dochovaly díky tomu, že byly pohřbeny spolu s vikinskými náčelníky

Středověcí obyvatelé Skandinávie byli obávaní válečníci a skvělí mořeplavci. Před jejich loupeživými válečnými výpravami se třásli obyvatelé i na západě a jihu Evropy. Unikátní dřevěné veslice s nízkým ponorem jim umožnily pronikat i hluboko do vnitrozemí. Přestože vznikly před víc než tisícem let, můžete si je dodnes na vlastní oči prohlédnout v norském Oslu.

Pivař Jari pije sahti alespoň jednou týdně. „Mám na něm rád jeho sílu, a že se vyrábí rukama,“ svěřuje se.

Vyjma několika málo pivovarů se sahti dodnes ve Finsku připravuje hlavně doma, a to především ke slavnostním příležitostem. „Většinou si ho dávám, když jsem u příbuzných své přítelkyně na venkově,“ potvrzuje sládek Aki Uutela. „Řekl bych, že ve Finsku je tolik druhů sahti, kolik je lidí, kteří ho vaří.“

Pivo, které vás položí na lopatky

Sládek Aki Uutela si pivo sahti dává nejčastěji při slavnostních příležitostech u rodiny své přítelkyně

„V hlavním regionu sahti v centrálním Finsku můžete v jedné vesnici najít i dvacet lidí, kteří ho dělají. Každé léto se tam koná velká soutěž mezi těmito vesnicemi o to, která ho vaří nejlepší,“ přibližuje someliér Olli.

Zároveň ovšem varuje, že přílišná konzumace tohoto piva nemusí skončit bez následků. Sahti totiž může mít až kolem deseti procent alkoholu, tedy skoro jako víno. „Nejprve po něm lidé zpívají, pak tancují a potom jsou jako bez nohou,“ směje se.

Spustit audio
autoři: Filip Nerad, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas

Související