Luňák je jedním ze symbolů Walesu. Bez lidí by v Británii ovšem už nejspíš vyhynul
Čtyřicet kilo hovězího masa spotřebují denně luňáci červení, které na své farmě už pětadvacet let krmí Chris Powell. Ještě před pár lety byl tento dravý pták na vymření. Jeho populaci se podařilo zachránit díky dobrovolníkům, kteří je pravidelně přikrmují. Nakolik je to potřebné se prokázalo během letošního obzvláště suchého a horkého léta.
Je to jako výjev z hororu Alfréda Hitchcocka: Červený traktor zastavuje na návrší uprostřed pastvin. Známý zvuk přilákal ptáky, kteří nedočkavě krouží nad našimi hlavami. Jsou jich dobře tři stovky. Převážně dravci s oranžově zbarveným ocasem a křídly – luňáci červení.
Bez lidí by nepřežili
„Tolik luňáků jsem v létě ještě neviděl. Celé léto měli nedostatek potravy, a tak jim krmení přijde k duhu. Zpravidla krmíme hlavně přes zimu. Letos je ale výjimečný rok, bez nás by mnoho ptáků nejspíš nepřežilo. Je vidět, že mají hlad,“ říká farmář Chris Powell.
Archeologové ve Walesu mají ze sucha radost. Objevují se díky němu nikdy neobjevená naleziště
Archeologům ve Walesu se z ptačí perspektivy naskytl unikátní pohled – krajina posetá geografickými obrazci. Díky velmi suchému počasí se tráva nad starověkými příkopy zelená více než na ostatních místech, rostliny totiž čerpají vláhu ze skrytých starých zásob pod zemí.
Když začne rozhazovat lopatou kusy masa, ptáci se střemhlav vrhají za kořistí a v pařátech ji odnášejí. On a jeho rodina krmí dravé ptáky už pětadvacet let. Všechno přitom začalo úplnou náhodou.
„Byli jsme na pastvinách se psy a ti ulovili králíka. Mršinu jsme nechali na místě a jen jsme poodešli, přiletěli hladoví dravci. Začali jsme je pravidelně krmit masnými odřezky, které jsme kupovali u místního řezníka. První zimu přilétal jediný pár, teď krmíme v zimě až šest stovek ptáků,“ vypráví Chris.
Pták s pověstí zabijáka
Luňák červený je považován za jeden ze symbolů Walesu, jinde kromě waleských kopců v Británii nežije. Ještě nedávno patřil mezi ohrožené druhy živočichů. I díky dobrovolníkům jako je Chris Powel to už naplatí, přesto je stále zákonem chráněný.
„Ptákům hrozilo úplné vyhubení, lidé se domnívali, že zabíjejí jehňata, a proto je stříleli. Ale to je nesmysl. I když má luňák rozpětí křídel skoro dva metry, jeho tělo váží nanejvýš půldruhého kila. Jehně by zabít nedokázal,“ vysvětluje farmář.
Atrakce, která pomáhá
„Díky tomu, že je krmíme, mají více mláďat a populaci se podařilo zachránit,“ raduje se šedesátník Chris. Jeho záchranná stanice není ve Walesu zdaleka jediná, v okolí jsou nejméně tři další. „Denně pro ně připravíme 40 kilogramů hovězího masa. Jsou to zbytky, ale musíme je kupovat,“ vysvětluje.
Během let se každodenní krmení dravých ptáků rozkřiklo a o víkendech přijíždějí desítky lidí, aby mohli být při tom. Malé vstupné, které na farmě vybírají, pak slouží k nákupu masa.
Související
-
Pytláci už neloví jenom jeleny a srnce. Vybírají i ptačí hnízda
Mezi úhlavní nepřátele divokých hus nepatří jenom dravci, ale také pytláci. Nezajímá je husí pečínka, ale sbírají husí vejce a mláďata, i přesto, že jim za to hrozí...
-
Špionážní sup nepracuje pro Mossad, ale pro univerzitu
Světová média nedávno zaujala historka z Blízkého východu, jejíž hlavní postavou byl sup bělohlavý. Chytili ho v Saúdské Arábii, a protože měl na sobě izraelský kro...
