Lidé nakažení virem HIV mohou dnes žít normální život, konstatuje ředitel České společnosti AIDS pomoc

Když někomu vyprávíte, co děláte, cítíte na té druhé straně rozpačitou reakci?

Čtěte také

Virostatika týmu profesora Holého pomáhají v lécích denně až 15 milionům pacientů s HIV po celém světě

Ne občas, ale téměř vždy. Je to stigma, které si onemocnění nese z 90. let, kdy neexistovala účinná léčba a byl to takový rozsudek smrti. Dneska, když léčba je vynikající a úspěšná, tak lidé žijící s HIV mají běžný život, můžou se dožít třeba sto let, jako třeba lisabonský pacient, který zemřel v roce 2019.

Když je nemoc diagnostikována včas a člověk zahájí léčbu, tak vlastně velmi brzy dosáhne takzvané nulové virové nálože, vir se nedá v krvi zjistit, to znamená, že přestane škodit. Onemocnění ničí imunitu, ale tím, že vir je v těle na minimálních, nezjistitelných hodnotách, tak neškodí, neničí imunitu a ten člověk žije normální život.

Co je prvním motivem, pokud to není sama o sobě prevence, že se přijde člověk otestovat?

Stejně jako u covidu, tak infekce jako HIV, syfilis, hepatitidy B, C, mají diagnostické okno, takže nějaký čas to prostě vidět není. Až po tom oknu se mohou, ale také nemusí objevit nějaké příznaky, a to bývá někdy motiv vyhledat testování. Nejideálnější je, když člověk požádá svého obvodního lékaře a během pravidelné zdravotní prohlídky si test nechá udělat, což je možné a zaplatí ho zdravotní pojišťovna. Nebo může přijít na nějaké místo, kde se realizují anonymní testy jako u nás nebo ve zdravotních ústavech.

Cesty přenosu jsou podobné, HIV se většinou přenáší sexuální cestou, tak testujeme nejen HIV, ale i syfilis a hepatitidy B a C. Tím pádem z jednoho vzorku má člověk výsledek na čtyři nemoci a ani jedna z nich nejsou sexy. Nikdo o nich moc rád nemluví, bojí se jich, je tam strach – co bude, když zjistím, že jsem nemocný?

V pátek jste testovali zadarmo na Hlavním nádraží v Praze. Jak to dopadlo?

Překvapilo mě, jak to dopadlo. Běžně realizujeme v sanitkách testy po celé republice a uděláme jich ročně čtyři, pět tisíc v mobilních pracovištích. Tohle páteční testování bylo výjimečné tím, že v zimních měsících sanitky už moc nejezdí, a tady se našel sponzor, který postavil vyhřívaný stan, kde se testy daly realizovat. A během toho dne nás navštívilo 360 klientů, z nichž posíláme k přesnější diagnostice dva vzorky na HIV, jeden na syfilis, jeden na hepatitidu B a devět na hepatitidu C. To znamená, že každý 34. test byl pozitivní na hepatitidu C, což je podobně zrádné onemocnění jako HIV a moc se o ní neví.

Jsou to varovná čísla?

Pro testované je to dobrá zpráva, protože ví, že mají problém a mohou ho řešit. Hepatitida C se během osmi až dvanácti týdnů vyléčí a člověk je následně zdravý, syfilis se dá vyléčit během 14 dní, hepatitida B také není problém vyléčit, HIV je doživotní léčba, nicméně život může být úplně normální.

Čtěte také

V populaci přibývá infekce syfilis, kapavky i chlamydií. Lékaři zdůrazňují ochranu a testování

Z pohledu běžných občanů mě zarazilo, že hepatitida C je tak přítomná v běžné populaci, protože na Hlavním nádraží se testovali lidé, kteří jedou do práce a z práce, nebyli to lidé, kteří by přišli k nám na test, protože si byli vědomi, že měli nějakou rizikovou situaci nebo že byli v ohrožení. Z toho pohledu mě to překvapilo a bylo to velmi zvláštní.

Co s vaší organizací a prací, kterou děláte, udělala pandemie covidu? Byla to komplikace, nebo jste se naučili některé postupy, o kterých jste dříve nevěděli?

Covid byl zvláštní, v první fázi, když se o něm nic nevědělo, tak mi to připomínalo HIV z 90. let, kdy byl strach společnosti z neznámé infekce, nevědělo se nic moc o tom, jak se přenáší, jak ji léčit, tehdy vlastně léčba nebyla.

Covid nás naučil jednat s klientem tak, aby jeho návštěva u nás byla co nejkratší okamžik, stačí jedna návštěva. Naučili jsme se posílat výsledky testů elektronicky, emailem, esemeskou, a to jsme následně převedli do testování HIV a dalších infekcí. Zároveň covid byla příležitost, jak díky příspěvkům klientů, kteří neměli nárok na test zdarma ze zdravotní pojišťovny, získat prostředky na rekonstrukci našich pracovišť, vybavení, na nákup sanitních vozů a podobně.

Jak velké procento lidí s HIV dokáže žít bez odborné pomoci, pokud je správně léčeno? Poslechněte si celý rozhovor.