Laskavost, moudrost, čestnost, vzpomínají na Josefa Somra kolegové. Odešel s ním i kus rozhlasové historie

Moravský rodák působil třeba v brněnském Divadle bratří Mrštíků, v pražském Činoherním klubu nebo v činohře Národního divadla v Praze, kde pracoval přes dvacet let. Jeho divadelní a filmoví kolegové na něj vzpomínají jako na plachého a pokorného člověka. „Moudrost, spolehlivost, pocit bezpečí, čestnosti,“ shrnuje lidské kvality zesnulého kolegy Jan Kačer.

Skromná legenda

Za svůj život Josef Somr ztvárnil přes 170 filmových postav. Vůbec první filmovou rolí Josefa Somra byl prostopášný výpravčí Hubička v Ostře sledovaných vlacích Jiřího Menzela.

Čtěte také

„Byl jsem šťastný i nešťastný celý život.“ Poslední rozhovor Josefa Somra na Dvojce

Pak přišly desítky dalších rolí ve vážných snímcích - například Údolí včel, Adelheid nebo Žert, ale také v komediích. Josef Somr zazářil třeba ve filmu Což takhle dát si špenát nebo v sérii o básnících, kde hrál profesora Ječmena.

Svou filmovou kariéru hodnotil Josef Somr s velkou skromností. „Filmy, za které bych se nemusel stydět, by se daly spočítat na prstech jedné ruky,“ říkal.

Rozhlasový velikán

Josef Somr spolupracoval dlouhá léta také s Českým rozhlasem a svůj charismatický hlas zúročil v bezpočtu rozhlasových her, četeb na pokračování i pohádek. „Nesl si v sobě cit pro roli a byl neuvěřitelně příjemný vůči celému štábu,“ popisuje vzájemnou spolupráci rozhlasový režisér Aleš Vrzák.

Čtěte také

V 88 letech nás opustil Josef Somr. Připomeňme si ho v zásadní roli legendárního Lízala z Maryši

Na svůj život pro rozhlas Josef Somr zavzpomínal mimo jiné v roce 2005 v rozhovoru s hereckým kolegou Viktorem Preissem. V cyklu Báječný svět jste ho mohli slyšet na stanici Vltava, ale také u nás na Radiožurnálu.

„Nebudu říkat žádná velká slova o poslání herecké profese. Je to práce jako každá jiná – to znamená buď dobrá, nebo špatná. S jediným rozdílem, že člověk pořád musí být v kontaktu s lidmi. A to je myslím na herectví to nejtěžší a zároveň to nejkrásnější – být v každodenním kontaktu a navíc i konfrontaci s divákem. A to mě na tom vždycky bavilo, přestože mi nebylo dáno, abych byl exhibicionista,“ hodnotí v rozhovoru.

Josef Somr byl držitelem ceny Thálie za celoživotní mistrovství a také medaile za zásluhy. Poslední scénou, na které pravidelně vystupoval, bylo jeviště poetické vinárny Viola.