Jak se spí v pět set let staré chalupě? Zkuste to na farmě Šenkova domačija – a pak vyrazte do hor

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Farma leží přímo pod horami, které nabízejí spoustu příležitostí ke kratším i delším výletům či feratám
0:00
/
0:00

Kdybyste ve slovinském Jezersku zaklepali na dveře starého stavení a zeptali se, kdo tam žil dřív, obyvatelé by vám pravděpodobně vyjmenovali celé generace svých předků. Obyvatelé Jezerska jsou totiž s krajem hluboce spjatí a jejich rozvětvené rodiny ho obývají už staletí. Přesně takové pouto má rodina Karničarova k pět set let staré farmě Šenkova domačija, kam se vypravila natáčet Kateřina Havlíková.

Šenkovu domačiju, rozlehlou farmu v údolí Kamnicko-Savinjských Alp, tvoří několik set let stará chalupa a četná hospodářská stavení. Zatímco dříve farma sloužila čistě zemědělství, dnes je přístupná i návštěvníkům.

Zasloužila se o to Polona Virnik Karničarová, světlovlasá dáma v kuchařské zástěře, se kterou jsme se na chvíli posadily na lavičku za domem.

Dvě stě zvířat, pět set let

Čtěte také

Narodila jsem se tu v roce 1976. Vyrůstala jsem tady v té pět set let staré chalupě. Nedávno jsme ji zrenovovali a teď jsou tam i pokoje pro turisty,“ vypráví Polona o farmě, jejíž nejstarší budova patří mezi slovinské kulturní památky.

Zatímco si povídáme, pobíhají kolem nás slepice, kterým určuje směr pár výstavních kohoutů. Takže se nabízí otázka, kolik zvířat na farmě žije.

Kdybych to měla spočítat? Možná máme tak dvě stě zvířat. Ale to je tím, že máme přes sto kuřat, co tu pobíhají všude kolem, jak můžete vidět. Ale máme samozřejmě i jiná zvířata, tím, že jsme ekologická farma,“ vysvětluje mi.

Máme tu taky ovce – jezersko-solčavské ovce, což jsou místní velmi odolné ovečky. Teď jsou na horských pastvinách. Taky máme prasata a drůbež máme na maso i na vajíčka. A mimoto tu s námi žije i několik koček a dva pastevečtí psi.“ Kteří jsou mimochodem velmi přátelští.

Žít soběstačně

Farma se snaží být soběstačná. Karničarovi si pěstují vlastní zeleninu, chovají ale třeba taky krávy, díky kterým mají vlastní hovězí maso.

Na farmě chovají radu zvířat. Kromě odolných horských ovcí také prasata, krávy a drůbež

Kvůli soběstačnosti má farma omezené kapacity návštěvníků. Takže například v létě je restaurace otevřená pouze pro ubytované.

Jídlo ale rozhodně není to jediné, za čím lidi na Šenkovu domačiju jezdí: „Jsme přímo v údolí, pod horami. Můžete odsud vyrazit na krátké rodinné výlety, ale taky na kolo, na feraty, na skály i na dlouhé treky. Třeba i přes hory s vrcholky nad dvěma tisíci metry. Těch možností, kam a jak vyrazit, je opravdu hned několik.“

Lákadla kraje pod horami

Čtěte také

Vyrazit se dá třeba k ledovcovému Planšarskému jezeru, anebo ještě dál – na Českou chatu Češku koču. O ní už vypráví manžel Polony, Drejc Karničar, starosta Jezerska a bývalý skialpinista a extrémní lyžař.

„Jezersko je s Čechy historicky spjaté. Je to dané tím, že oba národy byly součástí jednoho státu – Rakouska-Uherska. Češi jsou tu spojení s počátky turismu. Už v devatenáctém století tu začali s výstavbou několika horských chat, vytvářeli turistické značení a asi nejznámějším počinem Čechům tady v Jezersku je Češka koča.“

Ta stojí v nadmořské výšce 1543 metrů nad mořem a je nejstarší horskou chatou ve Slovinsku vůbec. Cesta k ní vede lesem, po svahu, ale třeba taky po sněhu. Zvlášť, pokud se k ní člověk vydá na začátku léta.

Šenkova Domačija, jedna z budov farmy, jejíž nejstarší stavba patří mezi kulturní památky
Spustit audio

Související