Veliká Planina ve Slovinsku dodnes slouží místním pastevcům, kteří na vysoké pastvině vyrábí sýry

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Veliká Planina je nejvýše položenou pastvinou tady v Kamnicko-Savinjských Alpách a ve Slovinsku vůbec
0:00
/
0:00

Schválně, komu si myslíte, že v létě patří slovinská Velika Planina? Pokud si myslíte že turistům, není to správná odpověď. Rozsáhlá horská pastvina ve slovinských Alpách je totiž v těchto měsících domovem tisíců krav. Z jejich mléka tam navíc vzniká jeden z ikonických sýrů regionu – Trnič. Jak za sýrem, tak za kravami se na planinu vydala Kateřina Havlíková.

Zdatným horalům, pastevcům a kravám zabere náročný výstup lesem na Velikou Planinu několik hodin. Anebo je možné jet lanovkami, kterými cesta zabere sotva pár desítek minut. Na dvousedačce mi navíc společnost dělá horský vůdce Gregor Ugovšek, který mě upozorňuje na přibývající počet salaší kolem.

Pětisetletá tradice sýru lásky

Velká Planina je spojená s dlouhou tradicí sýrařství, protože pastýři sem vyvádí krávy už asi pět set let. Vyhání je sem v červnu a do údolí je ženou zase v září. Přes sezónu je tu víc jak dvanáct set krav a jen několik desítek pastýřů,“ vyjmenovává.

Nejznámějším tady vyráběným sýrem je trnič – tvrdý sýr přezdívaný sýr lásky

Asi nejznámějším tady vyráběným sýrem je trnič – tvrdý sýr přezdívaný sýr lásky, který jsem ochutnala na přestupu mezi lanovkami. Příběh jeho vzniku mi Gregor popisuje s tak trochu stydlivým úsměvem.

Pastýři byli celé léto na planině osamělí, celé dny pásli krávy a vyráběli sýry. Na ženy mohli jen myslet a tak se stalo, že ten sýr tvarem začal připomínat ženské prso. Ženy mají dvě ňadra, takže když šli muži zase do údolí, museli vzít dva sýry. Dali je pak své vyvolené a ta, když jim jeden vrátila, tím vyjádřila svou náklonnost, třeba i příslib svatby. Když dar nepřijala, bylo to pro pastýře zklamání.“

Sýry pastýři vyrábí v páru. Navíc každý muž má vlastní ornamenty, kterými sýr zdobí a tak jeden pár nese na sobě obrázky lístků, druhý domku nebo kříže, další třeba plodů ovoce.

Vesnice pro pastýře, ne pro turisty

Čtěte také

Po sesednutí z lanovky se do nás opírá vítr. Ten je totiž zatím jediný, kdo se na skoro liduprázdné planině prohání.

Veliká Planina je nejvýše položenou pastvinou tady v Kamnicko-Savinjských Alpách a ve Slovinsku vůbec. Je tady asi dvě stě salaší. Jen pár desítek z nich si dnes můžou pronajmout turisté. Většina je dodnes určená pastevcům a jejich vlastnictví je vázané na farmy v údolí. Když chce někdo prodat salaš, musí prodat i svou farmu,“ dodává Grega uprostřed vesnice dřevěných přízemních domků roztodivných tvarů s ohradami a stříbřitě šedými doškovými střechami.

Krávy až za týden

Je tu ale taky funkční kostelík, pastýřské muzeum i pramen s pitnou vodou. Marně se rozhlížím, abych viděla aspoň jedinou krávu. Ty ale podle Gregora Ugovšeka dorazí na vrchol až tak za týden – ke konci června. Místo bučení se z jedné ohrady ozývá jen motorová pila.

Malebná vesnice dřevěných přízemních domků roztodivných tvarů s ohradami a stříbřitě šedými doškovými střechami

Nakonec ale mám štěstí. Při sestupu ke kabinové lanovce vidím u jedné salaše maličké stádo volně se pasoucích krav, které prozrazuje jen občasné cinkání zvonců u krku.

autoři: Kateřina Havlíková , | zdroj:
Spustit audio

Související