Jak se nejlépe ochránit před velkými mrazy? V Rusku volí výrobky z kozí vlny

Kozám chovaným v Prichopjoru ve Voroněžské oblasti se říká prichopjorské

Zpravodaj Martin Dorazín se chystá na cestu za polární kruh, a tak už se poohlíží, co všechno by na sebe navlékl, aby nezmrznul a přitom nevypadal jako úplný hastroš. Zjistil přitom, že v módě jsou svetry, rukavice, ponožky a plédy z kozí vlny.

Kozy sice za polárním kruhem zatím nežijí, ale kozí vlna se tam může hodit. Na rozdíl od ovčí je lehká a kozí svetry jsou tenčí, takže si člověk v tričku, svetru a bundě nepřipadá jako řízek v trojobalu.

V Rusku znovuobjevují užitečnost koz. Jak si zpravodaj Radiožurnálu poradil s rolí porotce kozích sýrů?

„Nikdy neberte sýry, které pocházejí z chovů koz krmených granulemi. Takový sýr nemůže být dobrý,“ radí Světlana Novopašinová

K dříve běžnému chovu koz se pomalu vrací farmáři nejen u nás, ale i v Rusku. Kromě oblíbených kozích sýrů se tu do módy dostává i kozí vlna, ze které se znovu učí plést svetry, ponožky, rukavice nebo plédy. Klíčovým výrobkem ale zůstávají kozí sýry. Martinovi Dorazínovi se podařilo zasednout v porotě, která hodnotila kvalitu sýrů z jihoruských farem.

Na výročním jarmarku v Tambově má stánek Anna Kondrašovová. Výrobky z kozí vlny nejen prodává, ale sama je i plete. Nečekejte ale žádné pohádky kozí babičky. Anna je mladá a pohledná žena, do které byste neřekli, že svůj život tráví za kolovratem.

Vyčesat, vyprat, drát, spříst a uplést

„V Prichopjoru ve Voroněžské oblasti chovají druh koz, které se nazývají prichopjorské,“ vysvětluje. „V období, kdy kozy mění srst a línají, se jim vyčesává podsada a ta se dále zpracovává. Nejprve z ní ale musíte odstranit smetí a nečistoty. Koza přece nechodí do sauny, ráda se otírá o křoví, takže má dost zaneřáděnou srst,“ dodává.

Jakmile se srst ručně vyčeše, musí se několikrát vyprat a pak se dere, až z ní vznikne hmota podobná vatě. „Z té se potom spřádají nitě, ze kterých můžete uplést cokoli,“ popisuje výrobní proces Anna Kondrašovová a ukazuje mi šaty, svetry, plédy a pavučinové přehozy, které jsou uměleckým dílem jejích rukou.

Anna Kondrašovová vystudovala pedagogiku a psychologii, ale živnost si založila na kozí vlně. Své výrobky prodává nejen na trhu, ale i v internetovém obchodě

Kousavý svetr vám rozproudí krev

A jsou to věci nejen krásné, ale jak Anna zdůrazňuje, také zdravé: „Kozí podsada má blahodárný účinek na mikrocirkulaci krve, protože svými malinkými ostny dráždí kapiláry. Prospívá to lidem s nemocnými klouby nebo kostmi.“

Jakmile se srst ručně vyčeše, musí se několikrát vyprat a pak se dere, až z ní vznikne hmota podobná vatě, ze které se potom spřádají nitě

Kozí vlna také nevyvolává žádné alergie, protože je ekologicky čistá, vyrobená bez použití chemických látek. I barvy jsou přírodní – bývají bílé, tmavé nebo šedé.

Nejlepší skladování je v lahvi od okurek

Oblečení z kozí vlny je při zachování několika pravidel i nenáročné na údržbu. Stačí, když je na konci sezony vyperete v teplé vodě s obyčejným šamponem. Pak je vymácháte, ale nesmíte je kroutit ani ždímat, aby neztratilo tvar.

„Sušte je nejlépe v horizontální poloze, aby se nevytáhlo. Jednoduše je rozprostřete na kusu látky, která nepouští barvu. Uložit je doporučuju v hermeticky uzavřené nádobě – například v okurkové lahvi, aby se do něj nedali moli,“ doporučuje Anna a dodává, že při správné péči můžete její věci nosit celé roky.

Na Islandu pletení povýšilo na životní styl

Na Islandu se plete všude a všechno

Stejně jako doutnající sopky a teplé prameny patří k Islandu i ovce. A s nimi pochopitelně také islandské národní řemeslo, ke kterému jsou potřeba dvě pletací jehlice a ohromná trpělivost.

Anna Kondrašovová vystudovala pedagogiku a psychologii, ale na kozí vlně si založila živnost a své výrobky prodává v internetovém obchodu. „Pletu od šesti let, takže šátek dva na dva metry mám hotový za tři dny. Je to ale práce od rána do večera – sedím a pletu, nemám čas na nic jiného,“ uzavírá Anna.

Spustit audio
autoři: Martin Dorazín, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas