Navitas je hvězdicovitá budova v přístavu druhého největšího dánského města Aarhusu. Kromě toho, že je jednou z energeticky nejméně náročných budov v Dánsku, slouží zároveň jako jedna velká tréninková laboratoř. IT specialisté se totiž můžou naprosto legálně nabourat do jejího bezpečnostního i energetického systému a zkoušet na nich své nové vynálezy. Zblízka si ji prohlédl reportér Matěj Skalický.
Blíží se podzim a to je doba, kdy se farmáři odměňují za měsíce těžké práce. V centru Aarhusu na západě Dánska se po letech vrátili ke společným oslavám konce léta a přichystali velkou dožínkovou večeři pro 500 lidí. Sešli se místní, farmáři z okolí a nejlepší restauratéři ve městě. Společně hodovali, bavili se a zpívali.
„Čas je vzácný, čas jsou peníze,“ říká Mai Louise Agerskovová, šéfka společnosti Incuba, která tu nad startupovými společnostmi drží ochrannou ruku. A tak, abych dlouho neodváděl kreativní myšlenky, se hned v její kanceláři rozhlížím po nějakých kamerách a senzorech.
„Vidíte tady tu krabičku na zdi? Ta měří množství oxidu uhličitého, teplotu, pohyb v místnostech. Tak můžete mapovat energetickou spotřebu v budově na úrovni jednotlivých místností,“ ukazuje mi. Přístavní centrum technologií a pokroku je tak vlastně všemi přijímaný „Velký bratr“.
„Naší vizí je vytvořit v Navitas sdílený prostor pro podnikatele, studenty a vědce, kteří se zajímají o čisté a úsporné technologie. Zároveň mohou použít tuto budovu jako laboratoř pro vytváření nových technologií,“ vysvětluje Mai Louise Agerskovová.
Pod jednou střechou tu funguje kolem dvou stovek startupů a sídlí tu mimo jiné i studenti ze dvou technických škol v Aarhusu. Podobné vědecké parky, tedy velká sdílená pracoviště, jsou populárním co-workingovým prostorem nejen v Dánsku.
„Nápad na takový park je starý 50 let, kdy s tímto konceptem začali v Silicon Valley. A také Švédsko bylo jednou z prvních zemí, které ten nápad podpořily. Dnes funguje přes dvě stě podobných parků po celém světě, často pod záštitou univerzit. A existuje i jejich mezinárodní asociace,“ říká mi Mai Louise Agerskov.
Osmipatrová hvězdicovitá budova Navitas je nejen otevřená všem těm, kdo chtějí s jejími bezpečnostními a energetickými systémy pracovat a místní komunita je přijme, zároveň sama dokáže velmi inteligentně hospodařit s energiemi. Zespodu ji chladí mořská voda, svrchu ji napájí soustava skoro 1300 solárních panelů.
Na světě žije přes 45 tisíc druhů pavouků, v drtivé většině to jsou samotáři. Jen asi dvě desítky druhů se naučily spolu vycházet. To přináší spoustu otázek. Odpovědi na ně hledají vědci po celém světě, včetně těch na univerzitě v dánském Aarhusu, kam se vypravil reportér Matěj Skalický.
„Tato budova je velmi moderní, měří skoro úplně všechno. Ví, kolik přesně lidí je v konkrétních místnostech, kdy a jak dlouho. A to je základ, aby se z tohoto centra stala velmi inteligentní budova,“ zdůrazňuje Rasmus Jakobsen, šéf energetické konzultační společnosti Transition, který má kancelář jen o pár kroků vedle. Z okna vidí na aarhuský přístav, jenž postupem let opouštějí velké nákladní lodě a stěhují se sem velké dánské mozky.
„Tento rok pracujeme na velkém projektu s takzvanými big daty a umělou inteligencí. Rozčlenit a získat odněkud informace je velmi složitý a podhodnocovaný proces. My jsme si na tom založili část našeho byznysu,“ vysvětluje mi Rasmus a libuje si, jak v Navitas našel prostředí, které s ním komunikuje a na němž může testovat své nápady na úsporu energií. Mluví o kognitivní budovách, které umí samy efektivně hospodařit s energiemi podle toho, jaká je denní doba a kolik je v nich zrovna osob.
Startupové centrum Navitas má prý zatím nevyužitý potenciál, ale k této ideji směřuje. „Je to jak s elektromobily od Tesly,“ říká Rasmus: „Víc senzorů, víc inteligence.“
Svalnatí muži preferují nerovnou společnost a omezené přerozdělování zdrojů. Přišli na to výzkumníci dánské univerzity v Aarhusu.
V moderní kutilské dílně to vypadá jinak než za dob Přemka Podlahy.
