I my se 17. listopadu přihlásíme o naši budoucnost. Dnes nám ji bere klimatická změna, vysvětluje stávkující student
Univerzitní studenti včera zahájili protestní stávku za klima. Vláda podle nich nesmí dál ignorovat klimatickou krizi a musí začít jednat. Co by měla vláda podle představ studentů udělat? A čeho chtějí studenti dosáhnout? Hostem Vladimíra Kroce byl Marek Soška, jeden ze stávkujících studentů z brněnské Masarykovy univerzity a mluvčí hnutí Univerzity za klima.
Co je hnutí Univerzity za klima?
Univerzity za klima jsou hnutím v akademickém prostředí, které apeluje na zodpovědné řešení změn klimatu a na to, aby vláda neignorovala vědecké poznání, ale naopak podle něho jednala a přijímala nezbytné kroky.
Čtěte také
Stávka má vyvrcholit demonstrací 17. listopadu v Praze. Proč jste zvolili právě tento termín? Jak vaše aktivita souvisí se 17. listopadem?
Ten termín jsme zvolili právě kvůli historické symboličnosti, protože v letech 39, 68 a 89 mladí odvážní lidé stávkovali na univerzitách, okupovali své univerzity a hlásili se o svoji budoucnost, která jim byla upírána tehdejšími totalitními režimy.
My dnes máme tu výsadu, že žijeme ve svobodné zemi a nemusíme bojovat proti totalitnímu režimu, ale o svoji budoucnost opět máme strach, protože nám ji berou změny klimatu a bojíme se o ní. Když naše vlády nejednají a vědecká varování ignorují, klimatická krize se prohlubuje.
Jakou podobu má ta stávka za klima?
Stávka za klima má podobu kulturního a vzdělávacího programu. V atriu naší fakulty sociálních studií na místě také spíme, komunikujeme s médii, se studenty a studentkami a některé fakulty z Prahy také přímo s politiky a političkami.
Co konkrétně požadujete a čeho chcete dosáhnout?
Máme čtyři konkrétní požadavky na vládu ČR, které je možné splnit v krátkém časovém horizontu. Prvním z nich je, aby si vláda ČR vetkla řešení změn klimatu jako svoji prioritu a zřídila vládního zmocněnce či zmocněnkyni pro změny klimatu, který bude mít dostatečné kompetence klimatickou politiku realizovat.
Vnímáme jako naši akademickou odpovědnost ozvat se v situaci, kdy je věda ignorována.
Naším druhým požadavkem je, aby vláda ČR představila plán, podle kterého bude odstavovat nejšpinavější uhelné elektrárny do roku 2033. K tomu se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení, žádný plán ale dosud nepředstavila. Třetím z našich požadavků je, aby ČR vystoupila z energetické charty, což je zastaralý a nevýhodný dokument, který umožňuje posledním korporacím žalovat stát i u nespravedlivých arbitrážních soudů za jejich klimatickou politiku.
Využívá toho například i český uhlobaron Daniel Křetínský, který vydírá Německo, a dostává tak miliardové kompenzace v eurech, místo aby tyto peníze šly na transformaci uhelných regionů. A posledním z našich požadavků je, aby celá tato transformace proběhla nejen rychle, ale zejména demokraticky, spravedlivě a sociálně citlivě.
Čtěte také
Profesor Balíka řekl, že v kontextu skutečné ruské okupace Ukrajiny je forma v uvozovkách okupační stávky nevhodná. Nemáte obavy, že kvůli trvání na této formě, pro někoho možná razantního protestu, se pro část společnosti můžete stát příliš radikálními eko aktivisty a ztratíte případné sympatie?
Dělat vzdělávací a kulturní program a poklidně přespávat na podlaze naší školy skutečně nevnímáme jako nějakou radikální formu protestu. Naopak, jde nám o mírnou formu protestu v kontextu toho, co se v tuto chvíli děje. V kontextu závažnosti klimatické krize, toho, že naše vláda ignoruje hrozbu takových rozměrů.
Zároveň vnímáme jako naši akademickou odpovědnost, abychom se ozvali v situaci, kdy je věda ignorována. Nestudujeme pro to, aby to vědění zůstalo za zdmi univerzit, ale proto, aby sloužilo společnosti, a proto v tuto chvíli nemůžeme mlčet.
Jak už zaznělo, voláte mimo jiné po klimatické spravedlnosti. Jakou u ní máte představu?
Čtěte také
Současná klimatická krize je jednou z největších nespravedlností současnosti a dopadá nejvíce na ty, kteří se na ní přičinili nejméně. Vydělávají na ní naopak obří fosilní korporace a jejich akcionáři, na které ta krize dopadne nejspíš nejméně.
Proto je nutné řešit krizi způsobem, který zmírňuje nerovnosti ve společnosti, řešit ji sociálně citlivě a spravedlivě tak, aby její náklady nenesli obyčejní občané ČR nebo jakéhokoliv jiného státu, ale aby ji nesli zejména ti, kteří z ní do této chvíle nejvíce profitovali, kteří nás do této krize dostali, jako jsou fosilní korporace a uhlobaroni.
Které univerzity se do stávky za klima zapojily? Co hnutí žádá po vedení univerzit a vysokých škol v Česku? A v čem vláda podle studentů nepostupuje dostatečně razantně? Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Je ironické, že nás je osm miliard a osud lidstva drží v rukou tři muži, řekl v Praze exprezident Finska
-
ŽIVĚ: Čeští hokejisté vyzvou na mistrovství světa Dánsko. Radiožurnál Sport odvysílá přímý přenos
-
Rusko nepřistoupilo na příměří. Zelenskyj přesto pojede do Istanbulu, aby ukázal ochotu, věří Stulík
-
‚Největší investice v historii firmy.‘ Farma z Dolní Lutyně má kravín za 130 milionů, bojí se gigafactory