Hrozba lesních požárů v Česku dál poroste. Nejrizikovější oblastí je jižní Morava, upozorňuje expert
V Česku v posledních letech výrazně roste počet lesních požárů. Jak by na to měli reagovat majitelé lesů? Jakou roli může v prevenci a zvládání lesních požárů hrát stát? A které tuzemské oblasti jsou nejrizikovější? Na otázky Tomáše Pancíře odpovídal Aleš Erber, lesnický poradce, správce lesních majetků a expert České zemědělské univerzity na klimatickou změnu.
Před rokem jsme sledovali obrovský požár v Českém Švýcarsku, v posledních dnech vidíme záběry z hašení lesů na řeckých ostrovech, ale také v dalších oblastech nejen Evropy. Máme se připravit na to, že podobným hrozivým scénám budeme čelit čím dál častěji i v českých lesích?
Věřím, že tomu tak nebude. Děláme všechno pro to, abychom zabránili takovým katastrofám jako na Rhodu nebo požárům, jako byl ten v Českém Švýcarsku. Hrozba zvýšeného počtu požárů v české krajině jako takové ale rozhodně bude narůstat a nejen v lesích, ale i v zemědělské krajině.
Čtěte také
To ukazují i statistiky, v posledních letech v Česku počet lesních požárů výrazně stoupl. Rekordem byl loňský rok, kdy jich hasiči zaznamenali skoro 2 500. To je o 400 víc, než byl dosavadní rekord z předloňského roku. Je tento nárůst způsobený jenom počasím, nebo hrají roli i další důvody, třeba oslabení lesů kvůli kůrovcovým kalamitám?
Důvody pro vzniku požáru jsou vyschlá krajina, extrémní teploty jak v denních, tak nočních hodinách a suchý vítr. Také je to čím dál větší návštěvnost lesa společností, která se tam chodí rekreovat a ulevovat si od toho obrovského vedra. Vandalismus a vznik požáru jsou v jedné nádobě.
Nejohroženější oblasti pro vznik požárů jsou špatně dostupné terény.
Které lesy, pokud jde o riziko požáru, jsou nejohroženější?
Nejohroženější oblasti pro vznik požárů jsou špatně dostupné terény se špatnou infrastrukturou, která do těchto oblastí vede. Dále jsou to oblasti, kde je extrémní množství suché hrabanky nebo stromů. To jsou faktory, které zvyšují rizikovost a rychlé šíření do lesních porostů.
Dá se už teď říci, které oblasti v Česku jsou rizikové?
Ano, díky portálu InterSucho lze zjistit, kde je sucho, zemědělské, půdní nebo jiné, a kde je potenciální vznik požáru. Mediální prostředí už ví, kam pro ta data má chodit, takže je pravidelně prezentuje.
To je nástroj, za který děkujeme a budeme věřit tomu, že se bude propracovávat do lepší kvality, aby předcházení rizik bylo přesnější a intenzivnější v rámci lokalizace v dané krajině.
Čtěte také
Můžete říct příklad některých lokalit?
Jižní Morava, kde jsou oblasti s velkými zdroji dřevní hmoty ponechané samovolnému vývoji. Ty oblasti jsou na jednu stranu vyschlé a na druhou stranu hojně navštěvované.
Pokud víme, které oblasti jsou nejohroženější lesními požáry, co se s tím dá dělat? Jak by se s tím vlastníci lesů měli vyrovnat a připravit se na možnost, že by tam mohlo začít hořet?
Je celá škála opatření. Dostupnost a přístupnost požární vody je z mého hlediska nejdůležitější a ze zkušenosti vím, že spousta oblastí je špatně dostupná. Budeme řešit infrastrukturu tak, aby byla bezpečná a průjezdná nejen pro hasičskou techniku, ale i pro celkový integrovaný záchranný systém.
Proč k požárům často dochází vinou návštěvníků lesů? A jaké tresty jim hrozí? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Stabilizace ANO a další růst SPD by do Sněmovny nepustily Stačilo! a Motoristy, ukazuje model NMS
-
Nezastavíte nás vy ani opozice, řekl Fico novinářům. Jeho vláda chce zpřísnit boj s šířením nenávisti
-
Rusko má nárok na sochu Koněva, brání se ambasáda. ‚Nemá,‘ reaguje ministerstvo zahraničí
-
Cermat zveřejnil výsledky přijímaček. V prvním kole se na střední školy dostalo 94 procent uchazečů