Film Titanik byl přelomem v mé kariéře. Natáčeli jsme v noci ve studené vodě, Cameron je trošku blázen, vzpomíná kaskadér

Co to znamená koordinátor?

Koordinátor kaskadérů je nejvyšší funkce, které může kaskadér dosáhnout. Je to takový šéf nebo manažer kaskadérského týmu.

Pracujete přímo pro britskou produkci?

V Londýně jsem pracoval hodně dlouho. Posledních sedm let ale dělám pro americké produkce – Warner Bros nebo Disney.

Čtěte také

Filmové drama se sociální tematikou. Starý dub je důstojné završení kariéry režiséra Kena Loache

Jak to vzniklo? Na začátku byl pověstný Titanik, který by bez Čechů asi nenatočili, ne?

Tak oni by to bez nás asi natočili, ale bylo by to hezké, kdyby tomu tak bylo. Je to ale přelomový rok v mé kariéře. Tehdy poprvé vyjel český tým někam do zahraničí, rovnou do Ameriky točit velkofilm. Bylo to nedlouho po revoluci. Ale jinak už předtím jsme pracovali se zahraničními produkcemi tady v Čechách.

Jak jste se k profesi kaskadéra, o které sní každý kluk, dostal?

Dělal jsem za mlada sportovní gymnastiku. Studoval jsem fakultu tělesné výchovy a sportu. Jednou tam přišli gymnastky z Divadla E. F. Buriana a říkaly: „potřebovali bychom, aby tam někdo udělal nějakou stojku, přemet…“ Tak jsem se přihlásil.

Byl to hezký přivýdělek. Potkal jsem se Ondrou Vetchým a s dalšími herci, kteří říkali: „proč nejsi kaskadér, když jsi takhle dobrej?“ Slovo dalo slovo, přihlásil jsem se ke kaskadérům, vyzkoušeli si mě na tréninku a za měsíc jsem to začal dělat.

Kaskadér Leoš Stránský|foto:Vladimír Kroc, Český rozhlas

Noci ve studené vodě

Je k nevíře, že od premiéry Titaniku už uteklo víc než čtvrt století. Jak na to natáčení tehdy v Mexiku vzpomínáte?

Teď už jenom v dobrém. Když jsme to dělali, tak to bylo horší, protože James Cameron je trošku blázen. Má svoji vidinu a chce dosáhnout toho, co si předsevzal, takže je mu jedno, jestli se dělá ve dne nebo v noci. Nutil takto dělat celý štáb.

Čtěte také

Sofistikovaný a zároveň drzý film o Priscille se obejde bez Elvisových písní, přesto je plný hudby, popisuje kritik

Vzhledem k tomu, že se Titanik bohužel potopil v noci, tak se všechno muselo natáčet v po setmění. Poslední tři měsíce jsme dělali v noci, šest sedm dní v týdnu ve studené vodě. Bylo to hodně náročné, ale uchovaly se mi jenom ty dobré vzpomínky.

Jak to že v Mexickém zálivu byla studená voda?

Je to Tichý oceán. Nenatáčeli jsme přímo v něm, ale bylo to v zimním období na západním pobřeží. Tam je voda fakt studená – nějakých 18 stupňů. Když jste v ní byl hodinu, tak jste byl promrzlý i s neoprenem. Občas jsme neopren ani mít nemohli, protože jsme museli mít kostým.

Jaký výkon se vám vybavuje, když vzpomínáte na toto natáčení?

Myslím, že nejsložitější pro nás všechny bylo, když jsme hromadně skákali z Titaniku, který se potápěl. Cameron chtěl vidět, jak ty lidé skáčou na sebe. Takže dopadnete do vody a vedle vás už dopadá někdo jiný. Nebo vy někomu skáčete na hlavu.

Na který film Stránský vzpomíná nejraději? Jaký snímek byl jeho první? A které herce dubloval? Poslechněte si celý rozhovor.