Evropa zatím není na elektromobilitu připravena. Emisní povolenky zdraží pohonné hmoty, tvrdí tajemník dopravců

Znáte už detaily předběžné dohody mezi státy EU a Evropským parlamentem, ke které dospěli vyjednavači o víkendu? Víte, jak přesně by měl trh s emisními povolenkami pro silniční dopravu fungovat?

Přiznám se, že úplné detaily neznám. My známe samozřejmě ty základní obrysy. První fakt je, že by měl být trh spuštěn v roce 2027. V případě, že v té době budou ještě vysoké ceny nafty, může to být o rok odloženo. Ten princip bude zřejmě podobný jako u emisních povolenek, tak, jak je známe dnes.

Čtěte také

Emise, které vypustíme dnes, se projeví zhruba za dvě dekády, upozorňuje šéf české mise na klimatickém summitu

Distributoři paliv, a to všech druhů paliv, ať už je to nafta nebo třeba syntetická paliva, plyn, bioplyn a podobně, budou povinni počítat CO2, které ve svých palivech uvolňují na trh a v závislosti na složení těch produktů, které nabízejí a objemu CO2, budou muset nakupovat emisní povolenky.

Pro nás jako pro uživatele nebo pro spotřebitele je podstatný fakt, že se ceny emisních povolenek nepochybně promítnou do ceny produktů.

Máte nějaké odhady, kolik emisní povolenky budou stát, respektive jak se to projeví v ceně dopravy?

Odhaduje se to poměrně těžko. Máme samozřejmě nějaké indikace. Podle těch předběžných odhadů by se to mohlo promítat do ceny nafty ve výši tří až šesti korun za litr. Ale to mě prosím, neberte za slovo, protože to bude trh s emisními povolenkami a byť v tom systému mají být zavedeny nějaké stabilizační mechanismy z hlediska ceny, detaily ještě známé nejsou.

V poslední době někteří čeští politici opakovaně kritizovali evropský trh s emisními povolenkami. To, že se do něj zapojili spekulanti, že kvůli tomu výrazně roste cena emisních povolenek. Počítáte i vy s tímto efektem v případě silniční dopravy, nebo se tomu dá nějakým způsobem zabránit?

My to vidíme jako velký problém. Jak už jsem zmínil, alespoň podle informací, které máme, by ten systém měl být přeci jen poněkud jiný než ten systém dnešní. Chápu opatření pro stabilizaci cen tak, že by tam měly být zavedeny určité mechanismy a stropy na to, aby právě spekulanti nemohli vyhnat ceny povolenek do nějakých velkých částek.

Pro nás je důležité, že jsme na straně poptávky. Záleží vždy na tom, jestli máte k dispozici potřebnou alternativou. Teď mluvím za silniční dopravu. U těžších vozidel, dnes třeba používáme čtyřicetitunové nákladní soupravy, tu technologie nejsou v produkčním vztahu k dispozici. Nemáme prostě dnes jistotu, že v roce 2027 tady budou například vodíkové pohony běžně dodávány.

U elektrických pohonů v těžkých řadách bývá problém s dojezdem a samozřejmě všechny automobilky, všichni výrobci na tom usilovně pracují, ale nejistota je zatím poměrně velká. To je prostě problém, který je spojen s trhem. A kdyby se k tomu přidalo to, že spekulanti budou tlačit cenu emisních povolenek nahoru, tak by se nejistota zvyšovala víc, než je nutné.

Cílem EU pro zavedení emisních povolenek je snižování emisí skleníkových plynů. Je to součást balíčku „Fit for 55,“ který má snížit množství emisí skleníkových plynů v EU do roku 2030 o 55 procent. Pokud jde o osobní automobily, na trhu je celá řada elektromobilů. Nabídka se výrazně rozšiřuje. Vy jste říkal, že v případě nákladních vozidel ale nabídka tak široká není. Opravdu v tuto chvíli nejsou dostupné a v reálném provozu využitelné elektrické nebo vodíkové kamiony?

Čtěte také

iROZHLAS

‚Největší zákon na ochranu klimatu.‘ Unie se dohodla na zpřísnění fungování trhu s emisními povolenkami

Produkčně k dispozici nejsou. Každá z těch automobilek se samozřejmě snaží držet krok s vývojem, ostatně jsou k tomu i nuceny dalšími opatřeními nebo rozhodnutími Evropské unie. Každá z automobilek má nějaký program, ať už v elektromobilitě nebo třeba i vodíkové mobilitě, ale z praxe mohu říct, že se zatím spíše zkouší v počtech jednotek kusů tato vozidla nasazovat. 

Chybí mimo jiné také jedna z těch součástí balíku, a to je vybavenost Evropy dobíjecími místy pro elektromobily nebo případně pro vodík.

Aby si dnes dopravce pořídil vozidlo s tímto pohonem, musí mít zcela zajištěnou zakázku na několik let dopředu, na investiční horizont, na jaký si vozidlo kupuje, což může být třeba šest až osm let a musí mít jistotu, že bude mít kde to vozidlo dobíjet. Pro tu praxi, kde to vozidlo za den ujede třeba 600 až 800 km, zatím tyto technologie běžně dostupné nejsou.

Čtěte také

Dodávka jako elektromobil? Ve velkoměstě dává smysl

Teď už je téměř jisté, že emisní povolenky za pět nebo za šest let budou v EU realitou. Co to pro vás znamená? Co teď budete dělat, abyste byli připravení na to, že se tak stane?

To je perfektní otázka. My jsme v této hře až na konci, protože jsme spotřebitelé, uživatelé těch paliv. Větší práci budou muset odvézt samotní distributoři, ale pro nás je důležitý kontext. A to kontext s další legislativou, která se připravuje, která se na nás brzy navalí, protože ten balík obsahuje více legislativních záměrů a všechny nějakým způsobem penalizují dopravu konvenční paliva.

Chystá se tu například aktualizace směrnice o zdaňování energií. To je záležitost, která by se mohla podepsat na ceně nebo na daňových sazbách pro naftu a ostatní paliva. Chystá se aktualizace směrnice o mýtu, o Eurovignette. Tam se hledá cesta, jak dát pobídku vozidlům s alternativními pohony a naopak v uvozovkách potrestat konvenční vozidla.

Mohou emisní povolenky oslabit silniční dopravu? A jak povolenky ovlivní dopravce ze třetích zemí? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.