Je to bianco šek na veřejné peníze pro znečišťovatele, říká o využití Fondu pro spravedlivou transformaci expert Černík. Ti ale platí emisní povolenky, namítá hejtman Schiller

„Ústecký kraj je připraven čerpat tyto peníze, je připraven strategický plán a už jen dolaďujeme detaily,“ uvádí v Pro a proti hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller z hnutí ANO.

Čtěte také

Emisní povolenky jsou autopilot, který nás vede k dekarbonizaci. Energie zdražují jen marginálně, míní europoslanec Niedermayer. Tisíc eur za megawatthodinu nám vymlátí ekonomiku, oponuje europoslanec Tošenovský

Výzkumník platformy pro sociálně-ekologickou transformaci Re-set Mikuláš Černík se obává, že evropské peníze nepomohou místním lidem s problémy, které je nejvíc pálí.

„Jednak možnosti lidí rozhodovat o tom, kam peníze půjdou, byly dost omezené,“ tvrdí badatel. „Veřejnost měla málo možností se na přípravě plánů podílet. Také u strategických projektů nevíme o moc víc než předběžné studie proveditelnosti, což je příliš málo na to, abychom mohli zhodnotit přínosy.“

Politik ale upozorňuje, že v rámci kraje vznikla regionální stálá konference se zástupci municipalit, neziskovek, církví, odborů a dalších. „Je to skupina asi 35 lidí, kteří seděli nad projekty. Také si ale nemůžeme diktovat, co chceme, jsou tam určitá pravidla a omezení z Evropské unie, jak peníze použít.“

Velké podniky zaměstnávají lidi, ale také je propouštějí kvůli útlumu těžby uhlí.
Mikuláš Černík

„Ústřední zásadou klimatických politik je, že znečišťovatel platí. My tady v regionu máme jedny z největších znečišťovatelů v republice, firmy, které měly a mají miliardové zisky. Teď jim ve strategických projektech dáme de facto bianco šek na další peníze z veřejné podpory, zatímco nevíme, jak tyto peníze dojdou k místním lidem,“ kritizuje expert.

„Znečišťovatelé ale platí už dnes,“ namítá hejtman. „Hradí emisní povolenky, musí je dávat do nejlepších technologií. Ale především jsme stanovili, že každý takový projekt dostane maximálně 1,2 miliardy, ale třeba Středočeské doly do projektu Green Mine budou investovat až 14 miliard ze svého.“

Nejde prioritně o zaměstnance v hnědouhelné těžbě, těch jsou tisíce, ale desetitisíce pak tvoří navázané subdodávky.
Jan Schiller

„Ano, velké podniky zaměstnávají lidi, ale také je propouštějí kvůli útlumu těžby uhlí. Hnědouhelné firmy na dividendách odvedly mezi lety 2009 až 2016 přes 42 miliard korun. Není vůbec jasné, jestli zapojení velkých firem pomůže běžným lidem i pracujícím v uhelném průmyslu,“ vysvětluje Černík.

Podle Schillera je možné, že ze současných deseti vypsaných strategických programů některé neprojdou. „Hlavně nejde prioritně o zaměstnance v hnědouhelné těžbě, těch jsou tisíce, ale desetitisíce pak tvoří navázané subdodávky, což jsou ty malé a střední firmy, o které se musíme postarat.“

Čtěte také

Zájem o hnědé uhlí v Ústeckém kraji pokračuje. Chtějí ho domácnosti i teplárny

„Budou otevřeny různé výzvy: na likvidaci odpadu, vodíkové platformy, kreativní průmysl, školící centra. Je tu velký prostor, aby se se svými záměry mohla přihlásit spousta firem, neziskových organizací, měst a obcí. Rozhodně si neusurpujeme částku 16 miliard pro sebe,“ ujišťuje Jan Schiller (ANO).

Odborník odkazuje na výzkum, který dokládá, že lidé v regionu důvěru v celý projekt nemají. „Říkají, že to nejsou peníze, na které nakonec dosáhnou. Lidé zkrátka potřebují vědět, jak budou moci využít tyto peníze smysluplně pro tu práci, kterou už teď dělají a kterou už teď sami zlepšují život v regionu,“ žádá Mikuláš Černík.

Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Karolína Koubová.