Dřív léčivý nápoj, dnes slavnostní aperitiv. Kvašení hlavní ingredience kvalitní slovenské borovičky je stále chráněným tajemstvím

V Trenčíně má borovička staletou tradici, inspirací pro ni byl nejspíš holandský gin. Borovičku si nejvíc vychutnáte v malém množství. I u ní platí, že kvalita je důležitější než kvantita.

Prvorepublikovou fabrikou mě provází ředitelka výroby Ľubica Mutňanová. Voní tady spousta krásných vůní a ona mi pomůže se v nich zorientovat.

„V zadní části právě destilujeme borůvkové aroma. Borovičku buď milujete, nebo ji nemáte rád, to tak prostě je. Mě borovička fascinuje tím, že všechno v ní je přírodní, aspoň ta naše.“

Prověřená kamenina

Kolem letitých kameninových nádob, kde zraje borievkové neboli jalovcové aroma, procházíme k až alchymisticky vypadající aparatuře. Tady právě vzniká jalovcový destilát a zároveň jako vedlejší produkt jalovcový olej.

Čtěte také

Staletí stará receptura na výrobu sýra zažívá na Slovensku znovuzrození. Cesta k ní ale znamenala hodně vyhozených surovin

V Trenčíně dřív vedle sebe stálo kdysi pět likérek. První vznikla ještě před rokem 1890. Během divokého 20. století se nakonec všechny ocitly tady pod jednou střechou v likérce Old Herold.

S ředitelkou marketingu Natálií Ambrosovou se probíráme sbírkou původních historických etiket: „Nejstarší etiketou je ta Pravé trenčianské medicinální borovičky. “ Ta bývala nepostradatelným léčivým nápojem.

Pravá a ta od pašeráků

Ještě než začaly hrát prim průmyslové závody, vyráběla se borovička řemeslným způsobem. Borovičkáři destilát načerno nabízeli po okolních vesnicích.

„Dodnes nevíme, jakým způsobem ho vyráběli, ale víme, že destilovali borovičku a prodávali ji jako nový nápoj. Nebylo to legální a nebyli ani vítaní, protože hospodským kazili obchod.“

Podle etnografických záznamů překupníci borovičku v plochých sudech roznášeli i po Rakousku a Moravě. A jako pašeráci byli neustále v nebezpečí. Někteří ji po řece na vorech dováželi až do dnešního Chorvatska.

Borovičko, odkud jsi? 

Existuje teorie, že borovička se dostala na Slovensko v 17. stoletím. Jedna cesta vedla přes Spiš, to je tradice spišské borovičky, druhá šla kolem Trenčína. Předpoklad je, že když v Holandsku vznikl gin, žil tam J. A. Komenský, který pocházel z nedaleké Moravy, v okolí, snad i na Slovensku, měl rodinu. Každopádně se tam pohybovali krajané, kteří mohli zjistit, že z borůvek se dá něco vyrobit.

Čtěte také

Užít si přítomnou chvíli: v americkém Vermontu už sedmnáct let funguje Dobrá čajovna

Další z teorií tvrdí, že se povědomí o využití jalovce dostalo z Holandska do Trenčína s vítěznými vojsky po bitvě na Bílé hoře.

Na rozdíl od ginu se při výrobě borovičky nepoužívají další byliny a jalovcové borůvky je potřeba zkvasit.

Způsobů výroby je celá řada. Pochopil jsem, že v méně kvalitních se obvykle používá jalovcové aroma. Čím větší je obsah jalovcového destilátu, tím se borovička spíš hodí jako slavnostní aperitiv.