Silný a dřevitý jenever se ve vlámském Hasseltu destiluje stále stejně jako v devatenáctém století

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Obrovské kolo parní stroje se musí roztočit nejdřív ručně, než se píst dá do pohybu sám. V Belgii zbyly už jen dvě likérky, kde se jenever vaří postaru
0:00
/
0:00

Gin je sice oblíbený hlavně v anglofonním světě, tento alkohol ve skutečnosti ale pochází ze zemí Beneluxu. Jeho předchůdce zvaný jenever se tam pije dodnes. Ve vlámském Hasseltu jej dokonce stále destilují technologií 19. století – tedy za pomoci parního stroje. Tamní mistr likérky letos odešel po třiceti letech do důchodu. Zpravodaje Viktor Daňka zajímalo, jak se s parní destilací sžívá jeho nástupce.

Jen v této místnosti najdete přes osmdesát kohoutků a pák a každá slouží k něčemu jinému. Když jsem tady sám, musím si na to vyčistit hlavu,“ říká Steven Reekmans, nový mistr zdejší malé destilérky, která je součástí hasseltského muzea jeneveru.

Postup jako v době průmyslové revoluce

Obléká si těžkou koženou zástěru, jakou nosívají kováři. Procházíme spolu cihlovou halou podél měděných potrubí, aby ukázal srdce zdejšího provozu – parní stroj.

Obrovské kolo parní stroje se musí roztočit nejdřív ručně, než se píst dá do pohybu sám. V Belgii zbyly už jen dvě likérky, kde se jenever vaří postaru

Obrovské kolo parní stroje se musí roztočit nejdřív ručně, než se píst dá do pohybu sám. V Belgii zbyly už jen dvě likérky, kde se Jenever vaří postaru. Všechno tady funguje stejně, jako na počátku průmyslové revoluce v devatenáctém století.

Tady u kotle vše začíná. Vaří se v něm směs, které se říká obilná břečka: „Vyrábíme destilát založený na obilí, používáme pšenici i ječmenný slad. Obilí rozmixujeme s vodou, uvaříme a vznikne obilná břečka,“ dozvídám se postup.

Od břečky po jemné tóny vanilky

Břečka pak v tancích tři dny kvasí. Tím vznikne alkohol k destilování. Zdejší destilační kolona není původní, ale i tak jsou na ni náležitě pyšní. „Je úžasná v tom, že odpovídá destilační jednotce, která se tady používala už v devatenáctém století. Za války ji ale kvůli mědi zrekvírovali nacisté,“ vypráví mi Steven.

Jenever je dřevitý, ucítíte v něm tóny vanilky. Je sice silný, ale díky zrání jde o velmi jemný a příjemný alkohol

Meziprodukt, sladové víno, se destiluje dvakrát, obsah alkoholu přitom vystoupá až k pětašedesáti procentům. Pak se destilát musí nechat nejméně půl roku uležet, u části produkce až dvanáct let.

Následuje snížení obsahu alkoholu na třicet až čtyřicet procent a přimíchání aromat, které si tady sami zvlášť destilují. Typicky z jalovce a hořce. Výsledný jenever se podobá svému mladšímu příbuznému ginu, ale jen vzdáleně.

Učitel s vášní pro jenever

Gin se hodně liší, a to i způsobem výroby. Do neutrálního alkoholu se přidává hodně příchutí, které přetlačí chuť obilí. My naopak chceme, aby slad byl cítit. Jenever je dřevitý, ucítíte v něm tóny vanilky. Je sice silný, ale díky zrání jde o velmi jemný a příjemný alkohol,“ vysvětluje Steven Reekmans.

Mistrovskou zástěru na sobě nosí teprve pár měsíců. Původním povoláním je totiž učitel: „Učil jsem třináct let v Genku, než jsem v lednu odešel. Měl jsem to tam rád, ale tady, to je vášeň,“ směje se.

Před pěti lety začal docházet do večerní školy a poslední dva roky se mohl učit přímo tady od vůbec nejzkušenějšího – svého předchůdce, mistra Jan Kempeneerse, který zdejší provoz přerušený po válce na konci osmdesátých let obnovil.

Vše postavil od nuly a zná tady každý šroubek. Destilérka je jeho dítě, často to sám říká. A to víte, po třiceti letech je těžké se s ním rozloučit. Ale myslím, že ho tady budeme vídat často,“ loučí se bývalý učitel Steven Reekmans, který se mezi měděnými kotli našel a nikam se už nechystá.

autoři: Viktor Daněk , | zdroj:
Spustit audio

Související