Skotové mají whisky, Rusové vodku a Nizozemci jenever
Holanďan nebo nizozemský gin, tak se přezdívá jeneveru. Tato pálenka s chutí jalovce se těší velké oblibě hlavně v Belgii a v Nizozemsku. V obou zemích má dokonce své národní muzeum. To nizozemské sídlí ve Schiedamu a zjistíte v něm mimo jiné i to, že jenever toho má hodně společného nejen s ginem.
„Máme tady měděné kotle, pod kterými topíme koksem,“ ukazuje mi průvodce Marco Spruit Bleeker. „Fungují stejně jako kotle na destilaci whisky. Trojí destilací v nich získáváme až šedesátiprocentní alkohol nazývaný sladové víno.“
„Ten putuje do nádrží umístěných pod podlahou,“ dodává Marco a dupe na důkaz svých slov do dřevěného poklopu na zemi.
Čtěte také
Palírna v muzeu
Schiedamské muzeum jeneveru sídlí v cihlové budově bývalé palírny, která stojí na nábřeží jednoho z městských kanálů. V jejím přízemí plném dřevěných sudů a historického náčiní pracovníci muzea oblíbený likér dodnes vyrábějí.
Jeho základ z obilí je stejný jako u whisky, a proto také sladové víno i po následných třech letech zrání v sudech chutí spíše než gin připomíná národní nápoj Skotů a Irů.
„Ještě to není jenever, protože v něm chybí klíčová přísada, podle které získal i své jméno. A to jsou jalovcové bobule,“ vysvětluje průvodce. „V alkoholu je louhujeme dva týdny, po kterých získá typické aroma a chuť jalovce.“
Když nemáte jenever, vyrobte si gin
Marco mi dává přivonět k čirému jeneveru a opravdu voní trochu jako gin.
Kromě Nizozemců si jenever zamilovali také Angličané. Když mezi oběma zeměmi vypukla obchodní válka, nemohl se do Anglie dovážet, a proto se ho rozhodli vyrábět sami.
Čtěte také
„Věděli, že do něj patří jalovec. Přidali další byliny a vytvořili něco, co se dalo pít. Podle jeneveru se tento nápoj zkráceně jmenuje gin,“ popisuje Marco s kapkou rivality v hlase historii vzniku britského ginu, který se nakonec stal mnohem známějším než jeho nizozemský vzor.
Zašlá sláva holandské pálenky
V dobách největší slávy jeneveru v 16. a 17. století fungovaly jen tady ve Schiedamu čtyři stovky palíren a vyráběly miliony litrů tohoto nápoje ročně. Dnes působí ve městě nedaleko Rotterdamu poslední čtyři tyto lihovary.
Čtěte také
Lihovar v muzeu jeneveru obhospodařují mimo jiné i dobrovolníci. Třeba jako někdejší učitel Peter Mulder.
„Vždycky mě to zajímalo. Když jsem odešel do penze, přemýšlel jsem, čemu bych se věnoval. Můj děda míval palírnu, takže to mám trochu v genech. Proto tady pomáhám. Je to nejlepší práce, jakou člověk může dělat,“ pochvaluje si.
Nizozemský tekutý chleba
A pak pro mě Peter otevírá jednu z destilačních nádob. Uvnitř je přes 200 litrů tekutiny, která pomalu probublává a vytváří se v ní alkohol.
„Všechno tady děláme ručně. Do jeneveru nepřidáváme žádný cukr ani barviva, a tak je to zcela přírodní produkt. Vyrábí se navíc z obilí, takže se mu klidně dá říkat i tekutý chleba,“ přidává Marco další možnou přezdívku jeneveru.
Tu si ovšem my Češi budeme asi už vždycky spojovat výhradně s pivem.
Související
-
Kdo chce poznat všechny druhy skotské whisky, tomu jeden život stačit nebude
Whisky ve Skotsku produkuje přes 120 palíren. Jejich výrobky se liší nejen velikostí lahví nebo etiketami, ale i tím, jak přesně „vodu života“ vyrábějí.
-
Whiskey ze skandinávského ostrova poslouchá hudbu. Chutná líp Vivaldi, nebo rock?
Malá destilerie na ostrově mezi Dánskem a Švédskem vyrábí světově oceňovanou whiskey, ale i další pálenky. A především experimentuje, třeba s hudbou nebo kvasinkami.
-
Vyuzený gin nebo whisky? Podniky si vybírají z mnoha různých...
Nápoj dokáže namíchat takzvaně na tělo, učí, jak jednotlivé drinky vychutnat tak, jak se sluší na kultivovaného pijana. Barman Eduard Ondráček zákazníka, který přic...
