Doba je jinde a advent může být pro někoho peklo. Ale zklidnit se můžeme i v lednu, usmívá se etnoložka
Dnešní neděle připadá na první adventní. A proto přišla do studia Radiožurnálu archeoložka a etnoložka Daniela Záveská, která si s moderátorkou Patricií Strouhalovou povídala o lidových tradicích, adventu, ale a také třeba o keltech. „Pověra je taková berlička, pomůcka pro zvládání stresu, často se k tomu může obrátit i velmi racionální člověk,“ vysvětluje kurátorka sbírky zvykosloví Národního muzea v Praze.
Silná pověrčivost je prý u desetiny české populace. Kam patříte vy?
Čtěte také
Myslím si, že není jednoduché rozdělit lidi na pověrčivé a nepověrčivé. Je to spektrum, v průběhu života se na tom spektru různě posouváme a záleží, jaké události nás potkávají. A podle toho se míra pověrčivosti může měnit. Pověra je taková berlička, pomůcka pro zvládání stresu, často se k tomu může obrátit i velmi racionální člověk. Když najdu čtyřlístek, tak se k tomu ten člověk může obrátit v těžkých životních situacích.
Co jsou nejoblíbenější věci, ke kterým se upínáme?
Předmětů nebo situací, u kterých je potřeba si zajišťovat štěstí, je celá řada. Když se blíží Vánoce, tak tam máme rybí šupinu, která by nám měla zajistit prospěch. Nebo konzumace luštěnin na Štědrý večer – velké množství čoček může symbolizovat hojnost. Rozkrajuje se jablíčko, je v něm křížek.
Proč jsou pověry silně zakořeněné v naší kultuře? Které k nám opravdu patří?
Určitě třeba kominík, vlastně nevím – s tím, jak přestávají chodit kominici, se to možná vytrácí. Ale když vidíte kominíka, tak se chytnete za knoflík a měli byste mít štěstí. Konec konců kominíček byl i novoročním symbolem štěstí, často opakovaným. Čtyřlístek nosí štěstí, vykročit pravou nohou ze dveří. Když jsme byly malé děti, tak jsme pro štěstí šlapaly na takové malé kanály, to pak cesta do školy trvala dlouho.
Občas se stane, že tradici potřebujeme novou
Věrným průvodcem předvánočního i vánočního času je postava anděla. Proč?
Anděl nám během Vánoc vystupuje v různých situacích, velmi často je to spojeno právě s blížícím se příchodem spasitele. Anděl zvěstoval Panně Marii, že se jí narodí Ježíš Kristus, a andělé jsou tradičně zobrazováni při Kristovu narození…
Když je první adventní neděle, tak co bychom měli udělat kromě toho, že zapálíme první adventní svíčku na adventním věnci?
Vyloženě specifický úkon, který by se k dnešnímu dni dělal, jsem nenašla, to ovšem neznamená, že nebyl – tradice velmi lokálně varuje. Ale co se týká adventu, tak to je doba ztišení, zklidnění, je to doba, kdy představa, že se máme zklidnit, vznikala v období, kdy skončily polní práce.
Čtěte také
A my se teď setkáváme s tím, že je advent a měli bychom zpomalit, ale doba je jinde a není na to prostor. A je to takový anachronismus, kdy nám to opravdu nejde naproti. Takže se může stát, že pro někoho advent je peklo. A říkám si, že zklidnit se můžeme i v lednu.
Proč některé tradice zanikají a některé se utvářejí?
Tradice je přenos nemateriálního dědictví, má řadu významů. Tak, jak se mění společnost, tak se mění významy a funkce konkrétní tradice a může se stát, že tradice přestane sloužit. V životě lidském pro ni nezbude místo, ale zároveň, protože tradice potřebujeme, tak je to způsob, jak velmi rychle najít vzorec chování pro určité situace, jak se propojovat s našimi předky, způsob, jak utvářet identitu. Tradici potřebujeme, ale občas se stane, že potřebujeme novou.
Opravdu je silně pověrčivá až jedna desetina české populace? Od kdy existuje adventní kalendář s čokoládou? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Svoboda je možnost volby, cesty do zahraničí jsou nedocenitelné, shodují se zpěvačka a studentka
Co znamená svoboda pro Magdalenu Studenou a Ráchel Skleničkovou? Poslechněte si rozhovor i s Annou Fialovou, která zazpívala na Národní třídě Modlitbu pro Martu.
-
Sociální bubliny můžeme propichovat, ale nezbavíme se jich, domnívá se Valtrová z Díky, že můžem
Co je to vlastně svoboda? A jak ji vnímáme? I na takové otázky odpovídají na Národní třídě sestra Magdalena z řádu sv. Voršily a programová ředitelka Díky, že můžem.
-
Historička: Vždycky mě mrzelo, že věda zůstává za dveřmi. Díky stolpersteinům se dostává k lidem
Historička Kateřina Portmann se zabývá československými dějinami a historií města Liberec. Spolu se studenty oživuje lidské osudy, které z paměti dějin města zmizely.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.