Do maličké Llívie, kousku Španělska ve Francii, se o víkendu nahrne až 10 tisíc lidí. Mají to kousek na sjezdovky v Pyrenejích
Malý španělský ostrůvek ve francouzském moři. To je Llívia, enkláva v regionu Lanquedoc-Roussillon na jihovýchodě Francie. Moc se o ní neví a díky schengenskému prostoru ani není poznat, že se najednou člověk ocitne místo ve Francii ve Španělsku.
Místem prochází jedna státní silnice, kterou ovšem spravuje španělské autonomní společenství Katalánsko. Žije tam jen 1500 stálých obyvatel. Blízko odsud jsou ale sjezdovky v Pyrenejích, proto sem o zimních a jarních víkendech až do května najede osm až deset tisíc lidí.
Na hranicích už nikdo nekontroluje
Před tím než se Francie a Španělsko staly součástí schengenského prostoru, byly na silnicích kontroly. Stály tam celnice a v nich národní garda kontrolovala vstup i výjezd z města.
Starosta Llívie Elies Nova ale říká, že dnes je to už jinak: „Teď už fyzické hranice neexistují, ty administrativní ale samozřejmě ano. Máme rozdělené pravomoci v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání nebo zdravotnictví. I když v některých agendách si samozřejmě vypomáháme.“
Francouzi sem jezdí nakupovat, je to levnější
Skoro polovina hostů a nakupujících v Llívii jsou Francouzi. Pan Jordi je číšník v restauraci El Tupí a s francouzskou klientelou má velké zkušenosti: „Ano, francouzští turisté se sem jezdí najíst a napít. Nakupují tady levnější benzín nebo cigarety, protože je to pro ně cenově výhodnější. Pak se zase vrací zpátky do Francie.“
A jejich kupní síla je podle pana Jordiho pro malé španělské území velkou výhodou.
A jak to celé s Llívií vlastně bylo? „Francie se Španělskem podepsaly v roce 1659 takzvanou Pyrenejskou smlouvu. Ta stanovila, že 33 obcí a vesnic zůstane na severní straně Pyrenejí, tedy Francii. Ale Llívia už měla městská práva od Karla Velikého, takže vlastně do té smlouvy nespadala. Zůstala městem, a tak nemohla zůstat Francii, dnes je tedy její enklávou,“ popisuje starosta Elies Nova.
Pastviny větší než ona sama má ve Francii
Llívia je náhorní plošinou ve výšce 1100 až 1200 metrů nad mořem. To je přibližně výška Černé hory v Krkonoších nebo Klínovce v Krušných horách.
Čtěte také
Panuje tam takové mikroklima. A je zvláštní, že to široké údolí nevede ze severu na jih, ale z východu na západ. Je tam dost slunce, jiné vzdušné proudění, a tím pádem tepleji než v hlubokých severojižních údolích.
Llívie je sice maličká, má pouze 12 km čtverečních, ale k tomu má ještě 15 km čtverečních pastvin v horách ve Francii. Ty se používají hlavně v létě, aby se tam pásl dobytek.
Související
-
Španělská sušená šunka jamón z iberských prasátek si našla cestu i do arabských zemí
Slavná španělská sušená šunka z iberských prasat jamón je pochoutka uznávaná na celém světě.
-
Solidarita se má uplatňovat, řekl si katalánský senior a nabídl svůj příbytek přistěhovalcům
Z křesťanské lásky nabídl útočiště lidem jiné víry. Sedmasedmdesátiletý senior žijící v katalánském městečku Torroella de Montgrí otevřel dveře svého domu uprchlíkům.
