Distanční výuka by neměly být hodiny strávené u počítače. Jak (se) správně učit na dálku?

„Naše škola rozvrh nijak neuzpůsobila online výuce. Jedeme podle stejného, který jsme měli předtím,“ popisuje studentka jednoho z pražských gymnázií. „Osobně nejsem zvyklá trávit tolik hodin na počítači, takže po online výuce mě bolí oči, bolí mě záda a občas i hlava, což je komplikace, když mám ještě nějakou práci na ten následující den.“

Čtěte také

Jak děti připravit na distanční výuku? Sklízíme, co jsme zaseli, rodičům chybí autorita, tvrdí psycholog

Ve srovnání s jarní distanční výukou je teď podle ní studium náročnější. „Na jaře bylo znát, že jsme se soustředili na profilové předměty, zatímco teď máme ve stejné dotaci i ty ostatní. Zabírá to mnohem víc času, máme mnohem víc učiva,“ vysvětluje.

Výuka online i offline

Přitom při distanční výuce je podle předsedkyně Asociace a ředitelky pražského gymnázia Nad Štolou Renaty Schejbalové počet hodin nutné naopak omezit: „Na naší škole jsme to kromě maturitního ročníku udělali tak, že všichni mají půlku vyučovacích hodin daného předmětu online a druhou půlku se připravují distančně offline. To znamená, že vypracovávají různé úkoly.“

Online hodiny podle běžného rozvrhu nedoporučuje ani ministerstvo školství. Školy se ale doporučeními pro vyučování ani hodnocení řídit nemusí. Organizace výuky tak závisí na domluvě studentů s učiteli.

Učte v blocích, doporučuje ministerstvo

Jak by podle resortu měla výuka vypadat? „Sdružovat plánované učivo do tematických celků a těm pak věnovat delší souvislý časový úsek, než je jedna vyučovací hodina,“ popisuje mluvčí resortu Aneta Lednová. „Tento způsob organizace přisívá k efektivnějšímu využití času a snižuje podíl prodlevy a organizačně-technických přestávek při střídání předmětů a vyučujících.“

Čtěte také

Ministr školství představil manuál pro školy v době covidu. Co v něm ředitelé najdou?

Učivo je podle manuálů ministerstva školství nutné mírně omezit. Školy by se měly zaměřit spíš na profilové předměty a konkrétní aplikaci znalostí a dovedností, aby je žáci byli schopni využívat šířeji při řešení nejrůznějších situací. 

„Při dlouhodobém zákazu osobní přítomnosti ve školách, který trvá déle než dva týdny, je třeba prioritizovat vzdělávací oblasti v ŠVP, zaměřit se především na očekávané výstupy dle příslušného RVP a věnovat se zejména všeobecným profilovým předmětům,“ doplňuje Lednová.

Jak hodnotit?

Hodnocení žáků studentů by podle ministerstva mělo být především formativní a přizpůsobené konkrétním podmínkám. 

Třeba na Gymnáziu nad Štolou hodnocení kombinují. „Zadáváme různé testy, které známkujeme. Dokonce jsem online i ústně zkoušela. Jednak je to tedy tato forma a jednak když mají nějaký úkol, projekt nebo samostatnou práci, tak tam spíše volíme zpětnou vazbu, že jim napíšeme hodnocení té jejich činnosti,“ říká Schejbalová.

Školy se ale doporučeními pro vyučování ani hodnocení řídit nemusí, organizace výuky tak závisí mimo jiné na domluvě studentů s učiteli.