Jak děti připravit na distanční výuku? Sklízíme, co jsme zaseli, rodičům chybí autorita, tvrdí psycholog

„Děti na prvním stupni ještě nemají úplně vytvořené kompetence k samostatnému učení. Směrem k pátým třídám se to pochopitelně zvyšuje, nejhorší je to u prvních tříd. Až do třetích tříd děti potřebují pomoc rodičů,“ upozorňuje například Hana Stýblová, ředitelka Základní a mateřské školy Plzeň-Božkov.

Známkovat zatím v žádném případě nebudeme.
ředitelka Hana Stýblová

A nejde prý jen o samostudium jako takové. Menší děti podle ní potřebují pomoc rodičů i při práci s technikou. Plzeňská ZŠ, kde Hana Stýblová působí, proto udělala směrem k rodičům i dětem vstřícný krok – na základě ohlasů a proseb rodičů nebude u menších dětí zavádět pravidelnou on-line výuku, místo toho budou děti pracovat většinou off-line a úkoly budou dostávat postupně přes školní portál. „V případě 1. stupně nabízíme i on-line konzultace pro rodiče, pokud o to budou stát,“ dodává. 

Čtěte také

iROZHLAS

Plaga: Pokud zpřísněná opatření nezafungují, první stupeň ZŠ se nemusí začátkem listopadu otevřít

Zároveň ale upozorňuje, že v případě, že distanční výuka bude pokračovat i po začátku listopadu, bude škola muset zavést běžnou on-line výuku, a to i u menších dětí. „Musíme s tím počítat, rodič nepřebírá úlohu učitele,“ říká Hana Stýblová. 

Rodičům chybí autorita

Mohou vůbec rodiče svým dětem vysvětlit, že se v určitou denní hodinu musí věnovat škole – tak aby děti z domova skutečně pracovaly na svých školních povinnostech? Dětský psycholog Václav Mertin má pro rodiče jednoduchou radu. 

„Dítěti přece musíme vysvětlit spoustu věcí: teď se jde spát, teď se jdeš mýt, teď se jdou čistit zuby, teď se učíš. Někdy máme problémy s autoritou. Autorita není, že dítěti naflákám, ale že ty věci takhle jsou,“ zdůrazňuje. „Teď sklízíme, jak jsme věci řešili dosud. Pokud jsou rodiče doma, doporučuju, aby s dětmi plus minus dodržovali školní režim. A když to nejde, musí prosadit, co chtějí, stejně jako u jiných věcí.“

Koronavirus a psychika

Omezení spojená s koronavirem se samozřejmě mohou podepsat i na dětské psychice. Menší děti přitom mohou tento nápor paradoxně zvládat lépe než ty starší, upozorňuje psycholog. 

„U menších dětí je spousta věcí, které přijímají, takže když řekneme, že se nejde do školy, tak bych se o ně nebál. Zejména když je nestrašíme nebo pokud součástí každé domácí konverzace nejsou problémy s koronavirem,“ vysvětluje.

U starších dětí už je to ale komplikovanější.  Mají víc zkušeností i znalostí, a obzvlášť v rodinách, které koronavirus dennodenně řeší, může proto situace negativně dolehnout i na ně. „Stále ale záleží na tom, jak k situaci přistupujeme my, důležití dospělí.“