Rodiče v roli učitele: Oproti březnu distanční výuku zvládáme lépe, ovšem škola je škola

18. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Univerzita Karlova zapracuje distanční výuku do běžného provozu

Základní školy by se měly znovu naplno otevřít 2. listopadu. K jejich omezení došlo poté, co se vláda v reakci na vysoký nárůst počtu nakažených onemocněním covid-19 rozhodla přejít na distanční výuku.

Řada rodičů se letos ocitla v roli učitele. Nejinak tomu bylo i v případě 46leté maminky Ivety a jejího 13letého syna Edy:

Čtěte také

„My už tuto situaci zvládáme dobře, víme, o co jde. Ale poprvé, v březnu, to pro nás bylo docela náročné, protože jsme o distanční výuce vůbec nic nevěděli,“ říká šestačtyřicetiletá Iveta a dodává, že distanční výuce syna musela přizpůsobit i své zaměstnání:

„Musela jsem zůstat na homeoffice. Oba dva sedíme u stolu, máme puštěné notebooky, já pracuji a on se učí. Když potřebuje poradit, jsem hned vedle a poradím mu.“

S nedostatkem technologií se na rozdíl od některých nízkopříjmových rodin nemusejí potýkat:

„Učitelé různých předmětů posílají emailem úkoly a informace o tom, jak bude probíhat online výuka, tzn., v kolik hodin se mají děti připojit. Eda má vlastní notebook, webkameru, takže problém není. Už je v sedmé třídě, takže hodně věcí zvládá sám. Nově teď ovšem mají psát úkoly do sešitu, vyfotit je mobilem a poslat emailem, což je pro něj ještě složité. Ale i to za chvíli zvládne.“

Maminka si pochvaluje především bezproblémovou komunikaci mezi pedagogy a rodiči žáků:

„Komunikace s učiteli je hodně dobrá – funguje bez problémů, emailem nebo telefonicky.“

Raději ve škole než doma

13letý Eda přibližuje, jak online výuka v těchto dnech na základní škole probíhá. Na rozdíl od března nejsou žáci zahlceni množstvím úkolů, ale vyučuje se v domácích podmínkách podle školního rozvrhu:

„Musíme se teď učit podle rozvrhu. V březnu jsme měli úplně jiné předměty, než bychom ten den měli mít, měli jsme i víc úkolů než teď.“

Jako největší problém u zavedené distanční výuky vidí ten, že u některých předmětů nebo látky se mu nedostává tak kvalitního výkladu jako ve škole:

„Nechtěl bych, aby to trvalo delší dobu. U distanční výuky je jediné plus, a to že se déle vyspíte. Jenže učit se doma, kde vám látku moc lidí nevysvětlí … rozhodně je lepší se učit ve škole než doma.“

Maminka Edy je připravená na možnost, že se distanční výuka žákům základních škol může ještě prodloužit:

„Bohužel, situace je taková, jaká je. Počítám, že to potrvá do konce letošního roku, možná i příští rok.“

Eda se těší nejen do školy, ale především na své spolužáky:

„Už se těším, až bude škola a já uvidím své kamarády.“

autor: Rena Horvátová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová