Co se starými hangáry po vzducholodích? V Rize z nich udělali největší tržiště v Evropě

8 fotografií

„To je uzený úhoř, veliká delikatesa. A tady to je uzený losos. Tady máme uzeného sumce a rybí filet, který byl při uzení potíraný máslem. Tady máme sledě, mořské okouny, chapadla chobotnic, olihně,“ ukazuje paní Lena na Centrálním tržišti v Rize.

Kromě čerstvých, uzených, sušených a nakládaných ryb prodává taky rybí saláty – makrelu s česnekem, makrelu se sýrem a zeleninou, s cibulí a zeleninou nebo majonézový salát s tuňákem.

Své zboží má paní Lena vyrovnané v novém čistém chladicím boxu|foto:Kateřina Havlíková, Český rozhlas

Své zboží má paní Lena vyrovnané v novém čistém chladicím boxu. „Z našich lotyšských vod tady toho mnoho není – jen úhoř. Losos je z Norska, tady máme rybky ze Španělska, tady z Norska. S sumec je z Afriky, a sledi jsou naši – z Baltiku. Celá tahle strana je z Baltského moře,“ dodává.

Dřív hangáry, dnes UNESCO

Centrální tržiště na břehu řeky Daugava v Rize je největší v Evropě. Přitom původně nesloužilo prodejcům a zákazníkům. Po dostavení ve 20. letech minulého století byly haly určené pro vzducholodě německé armády. Po lotyšské válce za nezávislost se staly součástí velké tržnice a od roku 1998 patří na seznam kulturního dědictví UNESCO.

Hlavní objekt je rozdělený do čtyř hal. Ta nejvzdálenější od historického centra města patří prodejcům ryb a mořských plodů, ale taky ovoce a zeleniny. Že tu prodávají ryby, je i poměrně dost cítit. Ale není to nepříjemný pach, spíš je tu cítit udírna nebo pečené ryby. Navíc to všechno vypadá opravdu dobře, čerstvě – a všude je čisto.

Hlavní objekt tvoří čtyři hangáry na vzducholodě, ale k tomu patří i sklady a venkovní tržnice|foto:Kateřina Havlíková, Český rozhlas

Dobroty všeho druhu

Druhá hala by se dala rozdělit napůl. Pravá strana je plná kiosků s delikatesami a sladkostmi – čokoládou, pralinkami nebo kusy sušeného ovoce v různých sirupech a barveném karamelu. Prodávají tu taky sýry nebo uzeniny a vidím i domácí likéry.

„Prodávám domácí stáčený med, mám různé druhy – lipový, z lučních květů, lesní a pohankový,“ popisuje mi svoje zboží Artur. Jeho nejoblíbenější je pohankový med, který je prý opravdu lahodný a navíc velmi zdravý.

Artur prodává domácí med. Nejlepší je prý ten pohankový|foto:Kateřina Havlíková, Český rozhlas

V druhé polovině haly je food corner. Není to ovšem žádný malý koutek, ale veliký prostor obklopený desítkami malých bister a restaurací, které nabízejí ať už tradičnější kuchyni, jako třeba pelmeně, ruské palačinky nebo šašliky, tak i moderní streetfood včetně kebabu, ramen nebo pizzy.

„Děláme tu malé pizzy, palačinky, různé svačiny, prodáváme nápoje,“ představuje nabídku svého stánku Diana. „Všechno u nás chutná dobře, protože to připravujeme jako doma. Moc dobrý je i náš obložený chléb k pivu,“ doporučuje.

Něco do skříně nebo na památku

Mezi halami, které jsou velmi světlé, protože jsou osazené obrovskými zdobenými okny, jsou zastřešené průchody. Ty už jsou o něco tmavší a působí poměrně úzce, protože z obou stran je taky obklopují stánky a obchůdky. Tady prodávají kávu a oříšky, kožené peněženky. Je tu dokonce lékárna.

Polovina jedné z hal slouží jako food corner|foto:Kateřina Havlíková, Český rozhlas

Poslední hala je pak zřejmě nejtišší a taky nejméně vytížená – tedy aspoň teď, kolem poledne všedního dne. Sem míří ti, kdo si chtějí koupit levné oblečení, šperky z jantaru, keramické nádobí a sošky, ale taky suvenýry.

To nejhezčí, co si z největšího evropského tržiště můžete odnést, je ale zážitek z neopakovatelné atmosféry provoněné zbožím všeho druhu.