Co mají společného hranatá auta, letecké motory a technické vynálezy? Švédskou značku Volvo

Muzeum Volvo v Göteborgu
Muzeum Volvo v Göteborgu

Švédská automobilka Volvo sídlí v Göteborgu, druhém největším městě v zemi, kde má také své muzeum. Ukazuje v něm nejen staré a nové vozy, ale i další věci, které společnost v minulosti vyráběla nebo stále vyrábí. Na prohlídku muzea se vydal reportér Jakub Lucký.

„Vše začalo u dvou kolegů z SKF, což je švédská firma, která vyrábí kuličková ložiska. Tito dva pánové Larson a Gabrilson měli nápad spustit švédský automobilový průmysl,“ vypráví mi historii vzniku slavné automobilky ředitel muzea Søren Nyboe.

I na neúspěchu se dá stavět, přesvědčuje nové švédské muzeum a vystavuje nejznámější kiksy

Název výstavy Misslyckat znamená v překladu Neúspěšní

Pokud vyrazíte na výstavu, čekáte nejspíš, že uvidíte ta nejlepší díla od těch nejúspěšnějších tvůrců. Trochu jiný přístup si zvolila výstava pojmenovaná Misslyckat, což jde přeložit jako Neúspěšní, která se v pátek otevřela veřejnosti ve švédském Helsingborgu. Jejími exponáty jsou totiž produkty, které se z nějakého důvodu nepovedly.

„Pan Larson se ale pak odstěhoval pryč. A když se za pár let potkali v restauraci ve Stockholmu, objednal si pan Gabrilson talíř raků, což je v srpnu ve Švédsku oblíbené jídlo. No a nad jídlem pak spolu vymysleli plán, jak přesvědčit SKF a spustit automobilku.“

Jak se zrodilo Volvo

Svůj první vůz představili 14. dubna 1927 a o rok později i nákladní auto. Jméno ovšem automobilka dostala tak trochu náhodou. Je z latiny a znamená „Já se valím“. Původně šlo o název kuličkového ložiska, který si firma SKF nechala zaregistrovat v roce 1915.

„Chtěli ho vyvážet do Ameriky, ale kvůli první světové válce byl problém s vývozem. Jméno ale zůstalo. A tak když se rozhodli rozšířit auta do světa, název Volvo byl perfektní. A k tomu přidali logo, symbol proslavené švédské železné rudy, který je na chladičích vozů dodnes,“ vysvětluje původ značky Søren Nyboe.

První volvo vyjelo na silnice na jaře 1927

Revoluce v bezpečnosti

Volvo přispělo automobilovému průmyslu také několika originálními vynálezy. Mezi ty neúspěšné patřily například blinkry umístěné na střeše vozu známé pod přezdívkou „kukačka na střeše“. Naopak dobré jméno si automobilka získala na poli bezpečnosti – vynálezem bočních airbagů, ale především tříbodovými bezpečnostními pásy z roku 1959.

Ponorka U3 je chloubou technického muzea v Malmö. Návštěvníky na ní provázejí skuteční mořští vlci

Komandér Magnus Odeen sloužil na řadě ponorek. teď je v důchodu a po ponorce provádí návštěvníky muzea

V technickém muzeu ve švédském Malmö najde fanoušek techniky vše, co si umí představit. Stíhačky a letecké motory, auta i vlaky. Návštěvníci tu mají dokonce i možnost vyzkoušet si všelijaké vědecké pokusy. Vyvrcholením prohlídky ovšem nepochybně je návštěva ponorky U3, kterou si v Malmö můžete prohlédnout od přídě až po záď.

„Další vynález pochází z roku 1976, a to lambda-sonda, která se používá spolu s katalyzátorem. Za tu jsme dostali ve Spojených státech cenu za ochranu životního prostředí a nastavili tak pravidla pro celé odvětví,“ dodává hrdě ředitel muzea.

Speciálně u tříbodového pásu ale Volvo udělalo něco neobvyklého – ponechalo patent otevřený, takže jej mohly začít používat i další automobilky. „Je to tak významný bezpečnostní prvek, že by měl být pro všechny,“ shrnuje Søren Nyboe.

Muzeum Volvo v Göteborgu

Překvapením může pro některé návštěvníky muzea být stíhačka Vigen, předchůdce Gripenu, do kterého Volvo dodávalo letecké motory. Ty začalo vyrábět za druhé světové války. „Vláda si tehdy přála být soběstačná, a tak vzniklo Volvo Aero. Vyrábělo vrtulové i proudové motory, dokonce i ty velmi moderní.

Dnes už automobilka z Göteborgu letecké motory nedělá, před několika lety celou divizi prodala. Stále ale vyrábí motory například do malých i velkých lodí.

Stará dobrá hranatá

Nejvíc návštěvníky do muzea ale stejně táhnout stará auta. „Vždycky jsem miloval staré dvě stě čtyřicítky. Jsou v horním patře, kde jsou vystavené modely vyráběné v 80. letech. Tehdy byly dobré časy pro hranatá auta,“ vysvětluje mi William, který přijel z Trollhättenu, kde vznikla druhá největší švédská automobilka Saab.

Potkáte je i u nás, ale doma jsou stíhačky Gripen ve Švédsku

Letouny JAS-39 Gripen, které má pronajaté i česká armáda, vyrábí švédská firma Saab.

Švédsko je neutrální země, která už přes dvě stě let nezažila žádnou válku. I přesto je to země proslavená svým bojovým vybavením. Možná už tušíte, že je řeč o letounech JAS-39 Gripen, které má pronajaté i česká armáda a které vyrábí švédská firma Saab. Jeden z nich si mohou prohlédnout návštěvníci Muzea vojenského letectví v Linköpingu.

I když má muzeum ve svých sbírkách automobilů dost, některé modely mu stále ještě chybí. „Třeba model 123 GT. Bylo to pěkné sportovní auto, kterému se říkalo Amazon a které dodnes zůstává v srdcích lidí,“ posteskne si ředitel muzea.

Ale ani pokud se mu tento model do sbírek nepodaří sehnat, v muzeu je pořád čím se nechat překvapit. Třeba modelem jednoho z vozů SUV, který je celý vyrobený z dílků lega.