Potkáte je i u nás, ale doma jsou stíhačky Gripen ve Švédsku

Letouny JAS-39 Gripen, které má pronajaté i česká armáda, vyrábí švédská firma Saab.

Švédsko je neutrální země, která už přes dvě stě let nezažila žádnou válku. I přesto je to země proslavená svým bojovým vybavením. Možná už tušíte, že je řeč o letounech JAS-39 Gripen, které má pronajaté i česká armáda a které vyrábí švédská firma Saab. Jeden z nich si mohou prohlédnout návštěvníci Muzea vojenského letectví v Linköpingu.

„Tohle letadlo koupila armáda od SAS a upravila ho pro elektronický průzkum. V roce 1998 dosloužilo, pár let si postálo na základně a pak se dostalo k nám, kde jsme ho zrestaurovali,“ vypráví mi ještě před vstupem do letounu, ze kterého švédská armáda naslouchala sovětským radarům, kurátor muzea Torsten Nilsson.

Gripeny jsou geniálně řešené. Ale neřídí za vás! popisuje stíhací pilot Pavel Pavlík

01009810.jpeg

Jak by asi dnes vypadal vzdušný souboj stíhacích letounů? Piloti proti sobě letí stovky mil a záleží hlavně na tom, kdo má o druhém více informací. „Můžete se rozhodovat a vytvářet taktiku, jak protivníka překonat,“ vysvětluje Pavel Pavlík, zastupující velitel 211. taktické letky 21. základny taktického letectva Čáslav.

Uvnitř letadla je napravo celá stěna složená ze starých počítačů. Trochu to připomíná nahrávací studio.

„Ve vzduchu se můžete zaměřit na jeden signál, proletět nad zemí takový velký trojúhelník a určit, kde přesně radar je. Každý radar má navíc trochu jiný zvuk,“ vysvětluje Torsten, co přesně letoun ve vzduchu dělal, a doplňuje, že všechny zvuky se ještě za letu ručně analyzovaly.

Půl století pod hladinou

Podobná mise se ale v roce 1952 nevyplatilo jinému letounu s kódovým označením DC-3. „Byla to mise elektronického průzkumu, při které letadlo sestřelil sovětský MIG-15. Piloti stihli vyslat SOS signál, takže armáda věděla, že jsou pod palbou. Pak ale zmizeli z radarů,“ vypráví kurátor muzea.

JAS v označení JAS-39 Gripen je zkratkou švédského „Jakt, Attack och Spaning“, tedy stíhací, bitevní a průzkumný

„Do pátrání se zapojila asi desítka dalších letadel, ale našli jen prázdný záchranný člun. O den později bylo při téhle záchranné operaci sestřeleno další letadlo, takzvaná Catalina. Tam to ale posádka přežila.“

Zpravodajci ale zmizeli nenávratně pod hladinu na více než 50 let. Jejich ostatky a celé letadlo našla až soukromá firma v roce 2003. Z hloubky více než sto metrů se pak stroj dostal až do muzea.

Švédské Muzeum vojenského letectví v Linköpingu.

Podmínka přijetí: přistání s gripenem

Jedním z nejnovějších a nejlákavějších exponátů je stíhačka JAS-39 Gripen. „Má nalétáno asi tisíc dvě stě hodin. Sloužila jako výukový stroj,“ představuje stroj Torsten. Zajímá mě, proč by armáda chtěla věnovat téměř novou funkční stíhačku do muzea.

„Samozřejmě že do muzea nestrčíte úplně funkční letadlo. Chybí v něm třeba sedačky, které použily v nějakém jiném modelu. A možná chybí i nějaké další díly. Nevím, na tuhle otázku asi radši nechci odpovídat,“ směje se kurátor.

Kromě samotného letounu mají v muzeu Flygvapen i trenažér – stejný, na kterém se učili i čeští vojáci. Kdo si chce let stíhačkou vyzkoušet, může si buď zaplatit, nebo se nechat zaměstnat. Úspěšné přistání s Gripenem v simulátoru je totiž podle Torstena prvním úkolem, který musí zvládnout každý zaměstnanec.

Spustit audio
autoři: Jakub Lucký, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas