Co má pečení chleba společného s hudbou? Podle nejlepšího helsinského pekaře víc, než si myslíte
Natrefit v téměř libovolném evropském hlavní městě na pekárnu není složité. Najít ale dobrou pekárnu, to už vyžaduje informace od místních. A najít tu nejlepší pekárnu ve městě nebo možná i v celé zemi, to je teprve složité. Pokud ovšem poletíte do Helsinek, nemusíte už pátrat. Reportér Jakub Lucký tu nejlepší finskou pekárnu našel za vás – v tržnici v helsinské čtvrti Hakaniemi.
„U nás pečeme ten nejlepší chleba – je plný chuti a má skvělou strukturu,“ neváhá za pultem pochválit své zboží Viivi, vnučka majitele pekárny. O tom, že stojím u toho správného stánku svědčí malá cedulka se jménem podniku – Tuffen Herkku. Právě tady se nejen podle Viivi, ale také podle novinářů z Helsingin Sanomat peče ten nejlepší chléb v celé zemi:
Křupou a voní, ale je za nimi tvrdá práce. Ochutnejte nejlepší croissanty pod Eiffelovkou
Křupavé croissanty, propečené bagety, pistáciové chleby nebo výborné jablečné záviny s karamelem a medem. Tohle všechno najdete v malé pekárně nedaleko Eiffelovy věže, kam v teplácích a pantoflích chodí nejen turisté, ale především místní. Všechny tyto dobroty připravuje velmi mladý tým majitelů a pekařů. Pod ruce jim nahlédl reportér Martin Balucha.
Vnučka majitele mi hned dává ochutnat a musím potvrdit, že chutná skutečně dobře. Slané máslo v něm skutečně vyniká.
Croissanty i riisipiirakky
„Máme tu žitný chléb, v tamtom je oves, ječmen a špalda...,“ popisuje postupně Viivi celý sortiment obchodu a ukazuje i finské speciality: „Na stole máme ještě croissanty a riisipiirakky. Uvnitř je rýžová kaše a těsto je z režné mouky.“
Riisipiirakky jsou specialita z Karelské oblasti, vypadají trochu jako plněné taštičky nebo koláče. Těsto je křehké a náplň není ani sladká ani slaná. K dostání jsou leckde a správně se podávají s munavoi, máslem smíchaným s natvrdo uvařeným vejcem.
Nový domov
Za všemi recepty stojí Toufik Amrane. A jak jeho jméno napovídá, není původem Fin, ale pochází z Maroka. Vypráví ,že do Skandinávie poprvé přijel ve dvaceti jako turista.
„Strávil jsem měsíc ve Švédsku a okouzlila mě tamní atmosféra a tanec, to jsme v Maroku neměli. Tak jsem na marocké ministerstvo, kde jsem pracoval, napsal, že chci ve Švédsku strávit rok a že mi nemusí platit výplatu. No a pak jsem zjistil, že se mi život ve Skandinávii líbí, a zůstal jsem,“ popisuje.
Nová profese
Češi si na svoje pečivo potrpí i za hranicemi. Čeští pekaři v britském Walsallu se proto o svátcích nezastavili
Zvyk je železná košile a většina Čechů za hranicemi chce slavit Velikonoce stejně jako doma. Daleko od domova se ale velikonoční mazanec nebo veka na chlebíčky může stát opravdovou vzácností. Češi ve střední Anglii mají štěstí, čerstvým pečivem je tam zásobují manželé Alena a Jiří Čížkovi. Navštívil je i zpravodaj Jaromír Marek.
Ve Švédsku Toufik potkal svou manželku, původem z Finska, se kterou se později přestěhoval do Helsinek. Ještě před založením pekárny ale studoval: „Vystudoval jsem helsinskou konzervatoř. Na závěrečné zkoušky jsem skládal symfonie, fugy. Usínám s muzikou, vstávám s muzikou, ale na chleba mi vydělává můj obchod.“
Péct pečivo ale nakonec podle něj není až tak odlišné od Toufikovy původní profese. „Jsem skladatel, proto u všeho, co dělám, komponuji. Když něco peču, tak u toho myslím na zdraví. Dávám do toho zdravé věci. A taky skládám dohromady finské, marocké nebo laponské pečivo. A spoustě lidem to přijde zajímavé,“ říká skromně.
Za výlohou je tak díky Toufikově skladatelskému přístupu k pečení vidět třeba baklava nebo „beduínský chleba“.
Na slavné zákazníky nemám čas
Nabídka ke stánku přilákala i paní Kyrsi-Mariu. Zdůrazňuje, jak je pro ni důležité kupovat jen jídlo bez přidaných látek. V pekárně si koupila jak jeden z chlebů, tak i něco sladkého.
Nenápadný stánek má i velmi pravidelné zákazníky, mezi něž patří i řada slavných osobností – třeba bývalý finské prezident a nositel Nobelovy ceny míru Martti Ahtisaari nebo řada místních herců.
„Znám je, ale nemám moc čas se s nimi bavit. Pečivo, které vyrábím, se musí dělat ručně, ne pomocí strojů,“ vysvětluje majitel obchodu za pultem.
Nejlepší pečivo je vyráběné srdcem
Ulicemi Štrasburku voní čerstvé pečivo už od tří od rána. Manželé Gonzalesovi se nebojí jít zákazníkům vstříc
V pekárně na okraji francouzského Štrasburku se každý den, svátek nesvátek, pečou křupavé bagety a čerstvé sladké pečivo. Na pultě jsou už ve tři hodiny ráno. Pekařská dvojice Stefanie a Maximo Gonzalesovi jsou hodně ranní ptáčata.
Na závěr mi Toufik Amrane ochotně prozrazuje, v čem se skrývá tajemství jeho úspěchu: „Proč je moje pečivo nejlepší? Je bez přidaných látek a je vyráběné srdcem.“
Jestli je to skutečně srdcem, nedokážu posoudit, ale ochutnat v Helsinkách chleba nebo sladké pečivo od Toufika stojí rozhodně za to.
Související
-
Proč pečou ve Skandinávii chleba s příměsí zvířecí krve?
Pochází ze Skandinávie a známe ho už léta – křupavý chléb knäckebröd. Ve švédské oblasti Höga Kusten na pobřeží Botnického zálivu se peče i tunnbröd, tedy tenký chléb.
-
I v Korutanech se o Velikonocích peče. Tamní sladký „rendlík“ se ale přikusuje k masu
V rakouských Korutanech mívají na velikonočním stole sladké kynuté pečivo s cukrem a skořicí Reindling. Recept od zkušeného pekaře získala Maria Pfeiferová.
-
V Belgii pečou mattentaarty už od 16. století. Recept místních farmářů je chráněnou specialitou
Belgický Geraardsbergen je známý hlavně milovníkům cyklistických závodů. Belgičané ho mají ale spojený také s tamní regionální specialitou – tvarohovým koláčem zvan...
