Charta 77 byl ryze český dokument, na Slovensku ji podepsalo jen pár lidí
Charta 77 vznikla sice v Československu, ale byl to v podstatě český dokument a akce českých disidentů. Na Slovensku podepsalo Chartu jen pár lidí a mezi slovenskou opozicí neměla valnou odezvu. Jeden z důvodů je, že proti režimu na Slovensku vystupovala především církev a druhý důvod byl docela prostý, do Prahy to bylo před čtyřiceti lety dost daleko.
„Praha je pro Slováky radioaktivní. Kdyby nebyl vliv Prahy, tak na Slovensku je všechno ok – to byla hlavní idea slovenských orgánů,“ říká rodilý Bratislavan Miroslav Kusý, jeden z mála signatářů Charty 77 na Slovensku. Podle něj Státní bezpečnosti stačilo znemožnit kontakty s Prahou.
Čtěte také
Opoziční aktivista a pozdější politik František Mikloško se o Chartě 77 dozvěděl z vysílání Svobodné Evropy. „Pohyboval jsem se v prostředí tajné církve, to bylo období, kdy jsme budovali tajné struktury. Nesledovali jsme věci zaměřené jakoby na veřejnost. V tomto směru to měli Chartisté těžší, především na Slovensku byli osamělí,“ vzpomíná.
První velká protirežimní demonstrace se neodehrála v Praze, ale v březnu 1988 v Bratislavě. Dostala název Svíčková demonstrace, stejně jako Charta 77 požadovala dodržování občanských práv, a organizovala ji tajná církev.
Rozdílný přístup k české Chartě měl i historické důvody. „Když porovnáme český disent – s Chartou a se vším – řekněme s polským disentem, tak ten český vyzní takřka směšně,“ míní právník a pozdější předseda slovenské vlády Ján Čarnogurský, kterého pustili z vězení až po 17. listopadu.
Související
-
Nezdálo se mi, že by měla přijít nějaká prudká reakce režimu,...
Před čtyřiceti lety zveřejnili českoslovenští disidenti Prohlášení Charty 77 – dokument požadující pro občany tehdejšího komunistického Československa práva, k jeji...
