Cestování po Bělehradu chce pevné nervy a trpělivost. Na metro město čeká už desítky let

O srbské metropoli Bělehrad její obyvatelé někdy s nadsázkou říkají, že je spíše „metro-půlí“. Do úplné metropole jí totiž něco chybí. Ačkoli má skoro jeden a půl milionu obyvatel, Bělehrad stále čeká na metro. A bez něj se každodenně noří do dopravního kolapsu.

„Tramvaj začala hořet, něco se tam spálilo, jak můžete cítit. Máme staré tramvaje, téhle je tak třicet let,“ říká paní Saša na zastávce v Novém Bělehradě. Tramvaj opravdu zůstala neplánovaně stát. Valí se z ní dým. Všichni si vystoupili a teď na chodníku vyndali mobily a hledají si v aplikacích náhradní spoje. Nikomu to není příjemné, na konci srpna je v Bělehradu kolem 40 °C.

Tramvaj zůstala neplánovaně stát. Všichni si vystoupili a hledají si na mobilech náhradní spoje

Kdyby město mělo metro, odpadla by podle paní Jarlici spousta problémů: „Vážně by se hodilo, a to nejen kvůli dojíždějí z předměstí. Vezměte si, že jen cesta ze Starého Bělehradu do Nového vám dnes zabere hodinu a musíte několikrát přestupovat. Metrem by se to přitom dalo zvládnout za pět nebo šest minut cesty.“

Sliby chyby

O stavbě metra se v Bělehradě mluví už skoro půl století. Tehdy začalo být jasné, že příliv obyvatel a bující automobilismus zatíží město dopravními zácpami, neúnosným znečištěním a hlukem. Ale nebylo by spravedlivé říct, že se od té doby neudělalo nic.

Třeba Bogdan mě přesvědčuje, že Bělehrad přece metro má a posílá mě, ať sjedu po eskalátorech dolů na nástupiště. Jsme na zastávce Vukov Spomenik, kterou ještě v půlce 90. let slavnostně otevíral tehdejší prezident Slobodan Miloševič. Jenže od té doby zůstala tahle podzemní stanice v centru města jedinou a trasa příměstského vlaku, který jí projíždí, se zásadně nerozvinula.

Jedinou podzemní zastávkou v Bělehradě zatím projíždí příměstský vlak

Srbská vláda teď tvrdí, že první linkou metra by se v Bělehradě mohlo jezdit už za pět let. Jako příklad, že věci jdou kupředu, vyzdvihuje depo, které má v části Makiško Polje stavět čínská firma.

Město v chaosu

Mladý zaměstnanec autoservisu mi tam potvrzuje, že na stavbě se pracuje každý den. Zatím je ale vidět jen holá pláň, zarovnaná plocha, přitom stavět se mělo začít už před dvěma lety. Třeba podle novináře Miloše Miljkoviče je tak bělehradské metro především stále opakovaným předvolebním slibem.

Taky Olga Andričová z nevládní organizace Ministerstvo prostoru vidí důvod čekaní na metro hlavně v politické oblasti: „Vláda nad městem se měnila, termíny se posouvaly, ale samozřejmě se nic nesplnilo. Bělehrad je dnes městem, které se rozvíjí živelně a bez dlouhodobého plánu. Rozsáhlou výstavbu tady nedoprovází potřebná infrastruktura. Vše se dělá chaoticky a nahodile.“

Kdyby Bělehrad měl metro, odpadla by spousta problémů

„A co mě obzvlášť znepokojuje, veřejnost je velmi špatně informovaná o tom, na čem se pracuje, jak dlouho to bude trvat a jak se vůbec zachází s městským rozpočtem," dodává.

Jak přežít v MHD

Z dopravní šlamastyky v Novém Bělehradu, kde se začalo kouřit z tramvaje, se nakonec vymotávám a spolu s dalšími se mačkáme do autobusu přes Sávu. Když autobus popojíždí po mostě v koloně, protože nemá vyhrazený pruh, anebo se na Starém městě zastaví úplně – to už jede i po tramvajových kolejích –, tak si říkám, že stoický klid a filosofický nadhled, který podle jednoho průvodce zdobí obyvatele Bělehradu, je vlastně takovou životní nutností.

„Často poslouchám muziku, abych si ukrátil cestu. Nebo můžeš koukat z okna a obdivovat architekturu,“ radí Ivan, který jezdí přes město každý den.

autoři: Tomáš Havlín , and
Spustit audio

Související