Nejživější místo v Bělehradě? Místní trh! Kromě nákupů tu můžete diskutovat o politice nebo umění
Nakoupit nejčerstvější ovoce, vyzrálý sýr, obraz s Titem a podebatovat u toho o politice – to vše se dá stihnout za jedno dopoledne na trhu v srbském hlavním městě Bělehradě. Místní mu říkají Pijaca Kalenić a už sto let tam chodí nakupovat a potkávat se se sousedy.
Kalenić je největší tržiště v Bělehradě, otevřeli ho ve dvacátých letech minulého století a dnes tu koupíte opravdu cokoli. Ve velké části piácy, jak tomu místní říkají, nakoupíte hlavně jídlo – ať už ovoce a zeleninu nebo třeba ajvar, lutenicu a naložené papriky.
Není ostudou si na vše sáhnout, vyzkoušet zralost ovoce, ochutnat sýry, slaninu, jahody i hroznové víno a poplácat si meloun.
Telefony, sochy, obrazy
V jiné části na bleším trhu je ke koupi třeba i busta Karla Marxe. Jedním z prodejců na tomto trhu je i Milan: „Ano, já odkupuji staré hodinky. Ty pak opravím, vylepším a opravené a vylepšené je prodám. Měním baterky, měním sklíčka, měním pásky. Prostě všechno, co na tom jde vyměnit,“ popisuje.
Tady u stánku s různým nářadím, telefony a kabely jsou různé desky, podařilo se mi tu také najít desku Supraphonu. Ve stánku naproti jsem zase viděla desky Smetany a Dvořáka: Moja domovina neboli Má vlast.
Nostalgie po časech bývalé Jugoslávie
Kousek dál jsou k mání obrazy s Josipem Brosem Titem a pohlednice staré Jugoslávie. No a hned u vedlejšího stánku se prodejce se zákazníky dohaduje o politice. Pan Mihajlo se této debatě věnuje s o poznání větším nadšením, než prodeji svých hrnců a talířů.
Čtěte také
Aleksandar, který s ním živě diskutuje, je prý odborník na umění: „Já neprodávám nic! Já se tu jen tak procházím, protože jsem soused, bydlím hned u trhu. Všechny tu znám. Takže koukám, co by tu stálo zato. Oni mi vždycky dají vědět, že někde někdo prodává obsah starých sklepů a že se to tedy bude brzy prodávat tady. No a když se mi tu něco líbí, tak to rovnou koupím,“ vysvětluje.
Objev pro české historiky umění
Při pátrání po uměleckých dílech Aleksandar dokonce přišel na zajímavý objev, který by mohl překvapit světové a zejména české historiky umění.
„Milan Nedeljković byl známý srbský sochař. Studoval sochařství v Praze u Jana Štursy. Jeho socha s názvem Raněný je možná jednou z jeho nejslavnějších. Všichni historikové umění tvrdí, že první verze té sochy vyšla v roce 1917,“ vykládá.
„Já tvrdím, že nemají pravdu. Já jsem totiž v pozůstalosti Milana Nedeljkoviće našel originální sochu z roku 1916, kterou udělal Štursa a kterou si Milan přivezl do Bělehradu. Tu sochu teď mám já a až se mi podaří najít nějaké kontakty, dal bych ji českému národu do muzea, mám Čechy moc rád,“ dodává Aleksandar.
Ať je jeho socha pravá nebo ne, Aleksandarovi děkuji a s taškou plnou knížek a pohlednic odcházím z blešího trhu.
Související
-
V nejstarší pařížské kryté tržnici nakupovali už Racine nebo Molière. Funguje dodnes
Pierre Corneille, Jean Racine nebo Molière. Ti všichni nakupovali na nejstarším krytém trhu v Paříži. Tržiště vzniklo na začátku 17. století a Francouzi tam chodí dodnes.
-
Pro jednoho veteš, pro jiného poklad. Na bleší trhy v moskevském Izmajlovu míří každý víkend davy
Na bleším trhu v Izmajlovu narazíte totiž jak na věci, kterých kdysi sovětské továrny vychrlily na trh tuny, tak na vzácné sběratelské kousky.
-
Návštěva sofijského blešího trhu je netradičním výletem do bulharské historie
Pro originální upomínkové předměty z bulharské Sofie se zastavte v parku nedaleko historického centra města. V pěkném počasí tam rozloží své stánky obchodníci s veteší.
