Čeští umělci přivezli do Brém šok i mystifikaci a především zástupce alternativní scény. Pro některé to byl až příliš silný vjem
Německý přístav Brémy už několik let hostí festival české tvorby. Pořadatelé chtějí místnímu publiku ukázat všechny formy umělecké tvorby. Do hanzovního města tak přijíždí nejen malíři nebo filmaři, ale i divadelníci a spisovatelé.
Hlediště takzvaného Malého domu Brémského divadla je slušně zaplněné. A to i přesto, že diváci jsou už předem varováni, že je nečeká lehká podívaná.
Nepohodlná podívaná
Soubor Handa Gote se inspiroval skutečnou událostí, tím, že si Československo po první světové válce hrálo s myšlenkou, že bude mít vlastní kolonie v africkém Togu. Jenže vystoupení je o daleko vážnějších věcech a divákům pomocí šoku a mystifikace naznačuje, že kdesi uvnitř mají pořad zakořeněný rasismus.
„Často jsem byla mimo komfortní zónu. Ale líbilo se mi to. Třeba tím, že nám předkládali falešné informace, které působily uvěřitelně. Sice jsme tušili, že to není pravda, ale postupně nás to mátlo. A pak si to člověk vztáhne na reálný svět, který je plný fake news a že v něm musíme víc přemýšlet,“ říká jedna z těch nadšenějších divaček.
Někteří hosté ale nevydrželi a z publika odešli. Třeba když si černošští herci nasadili masky bělochů a naopak. Herec a spoluautor Tomáš Procházka to víceméně čekal.
„U některých lidí to vyvolalo třeba i druh přemítání o věcech, které můžou být bolestné nebo nepříjemné, ale mám za to, že obecně přemýšlení o věcech je dobré, i když ten impulz, který to způsobí, nemusí být v danou chvíli pohodlný,“ vysvětluje Procházka.
Čtěte také
Alternativa na scéně
Umělecký festival s názvem „Tak se dělá jaro“ organizuje Libuše Černá, která do Brém přizvala spíš zástupce alternativní scény.
„Snažíme se, aby to bylo zajímané pro německé publikum. Tomu chceme představit zajímavé momenty z českého společenského života a české kultury. Nás zájem spočívá také v tom oslovit mladé lidi.“
Vedle výstavy obrazů Aleny Andrlové a čtení spisovatelů Jaroslava Rudiše nebo Petra Stančíka, vsadil letošní ročník třeba na hudební kapelu Severní Nástupiště a na promítání filmu Okupace. Návštěvnost byla na brémské poměry dobrá, i když je Česko prakticky na opačné straně Německa.
Češi jako překvapení
„Protože to děláme už sedm let, doufáme, že máme určité publikum. I když pro nás je to vždycky překvapení, kdo se na jakém bodu programu objeví.“
Festival přitom slouží i jako dobrá záminka, díky které se místní krajané můžou seznámit.
„Ve většině případů to ani nevíme, že tady je nějaký Čech. Ale pak je to překvapení, když někdo začne mluvit česky,“ dodává Libuše Černá. Ta ostatně festivaly pořádá každoročně.
Související
-
Co byla hanza? Neměla vlastní stát ani krále, přesto měla ve středověku vliv na politiku
Jména mnoha severoněmeckých měst dodnes mají oficiální název hanzovní město, kterým se hrdě hlásí k dávné tradici. Proč hanza vznikla a jak se jí podařilo získat moc?
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Se zbrojaři spolupracujeme, říkají české banky. Spořitelna hlásí raketový nárůst financování
-
Slovenské ministerstvo kultury nemá žádný ďábelský plán, chce jen ničit, myslí si exředitelka galerie
-
Ferrari bylo horší, než očekávaly nejpesimističtější scénáře. McLaren nemá konkurenci, hodnotí Richtr
-
Rozděl a panuj. Více než sto let fungující záležitost, kterou se Putin snaží rozeštvat Západ, říká Bříza