Co byla hanza? Neměla vlastní stát ani krále, přesto měla ve středověku vliv na politiku

Historické centrum Lübecku s budovou radnice a kostelem Panny Marie na dobové olejomalbě
0:00
/
0:00

Hamburk, Brémy, Rostock, Stralsund a Lübeck – nejen tato severoněmecká města dodnes mají ve svém oficiálním názvu označení „hanzovní město“, kterým se hrdě hlásí k dávné tradici vlivných obchodních městských spolků. Proč hanza vznikla a jak se jí podařilo získat moc?

Tenhle kapitán není ledasjaký. Vlastní loď nemá a ostatní zdraví hymnou

Do Hamburku každoročně připlouvá na 13 tisíc lodí

Do druhého největšího přístavu Evropy každoročně připlouvá na 13 tisíc lodí. Když se do hamburského přístavu chystá vplout velká nákladní loď nebo výletní křižník, ví se o nich už několik hodin dopředu. Je to tím, že než zakotví, musejí zdolat přibližně 40 kilometrů dlouhý úsek Labe. Na jeho břehu sedí už více než šedesát let kapitán bez lodi, jehož jediným a čestným úkolem je zdravit velké lodě.

Představte si malou loď s jedním stěžněm a plachtou, kterou napíná východní vítr, ten totiž nad Baltským moře vane nejčastěji. Všude kolem vlny a kdesi v dálce pevnina.

„Byli to dobrodruzi, kteří pluli na malých lodích Baltským mořem a sami se bránili před útočníky,“ přibližuje mi Sören Affeldt, kdo byli dolnoněmečtí obchodníci, kteří vytvořili základ společenství, jemuž se začalo říkat hanza.

V které době to jsme? Vikingové už se ze severu stáhli, středověk vrcholí. Východ a západ spojují obchodníci. A Baltské moře představuje hlavní pojítko mezi Novgorodem a městy na západě.

Vedoucí vzdělávacího oddělení Muzea hanzy v Lübecku Sören Affeldt u modelu jedné z hanzovních lodí

„Obchodníci bohatli, vznikaly obchodní dynastie. Zároveň s bohatstvím rostl také jejich politický vliv. V tomto období začala vznikat hanza, kterou známe, tedy městský obchodní spolek,“ vypráví můj průvodce Sören z Muzea hanzy v Lübecku.

Hanza je značka

Označení hanza pochází se staré horní němčiny a znamená skupinu nebo společenství. Hanza je značka. A začíná se šířit po severní Evropě.

Do vody v šatech a v děravé loďce? Pobyt na pláži v 18. století měl k dnešní dovolené daleko

Z Heilligendammu se lázeňská myšlenka šířila nejen po Baltském pobřeží, ale i dál k Severnímu moři

Písčité pláže Baltského moře bývají v letních měsících někdy nesnesitelně zaplněné. Jak to ale v přímořských letoviscích vypadalo třeba před dvěma stoletími, kdy se s odpočinkem u moře teprve začínalo? K samým kořenům oblíbené zábavy se nejlépe dostaneme v historicky prvních mořských lázních na břehu Baltského moře – v Heilligendammu.

„Balt je důležitý – představuje trh, na kterém se nakupuje a prodává důležité zboží. Ale přísně vzato je to směnárna. Obchodníci berou zboží na východě, aby ho směnili za zboží na západě a opačně. Proto nemůžeme mluvit jenom o baltském regionu,“ vysvětluje Sören.

Z Novgorodu vozili kůže, kožichy, vosk, ale také koření a hedvábí, které tam dováželi obchodníci z Asie. V opačném směru vozili obchodníci hanzy šátky, výrobky ze železa, potraviny, slanečky, obilí a stříbrné klenoty.

Vzestup a pád

Lübeck k hanze neodmyslitelně patří. Mluví se o něm dokonce jako o hlavním městě hanzy. Proto bylo také největší Muzeum hanzy v roce 2015 otevřeno právě tady.

„Poloha Lübecku byla výjimečná. Ve 12. století byl jediným přístavem na baltském pobřeží široko daleko. Stal se brzy významným městem, které podléhalo pouze císaři, což mu pochopitelně dávalo úplně jiné možnosti, než jaké měla ostatní města,“ vypráví Sören Affeldt.

Lübeck se v době největšího rozkvětu stal významným městem, které podléhalo pouze císaři, což mu pochopitelně dávalo úplně jiné možnosti, než jaké měla ostatní města

V období největšího rozkvětu se vliv hanzy rozpínal po celé Evropě. Hanza byla v Bergenu na severu, v Novgorodu, Londýně, Brugách. Obchodovala také přímo s Benátkami nebo se Španělskem. Nebyl to stát, hanza neměla krále ani prezidenta, byl to spolek obchodníků, který měl moc.

„Najímali žoldáky a brali je s sebou na cesty. V období, kdy se na Baltu a Severním moři rozmáhalo pirátství, pluly hanzovní lodě po zuby ozbrojené. Kromě toho měla hanza také několik ozbrojených konfliktů s Dánskem,“ dodává Sören.

Hanza vstává z popela

Jak vypadaly vikingské výpravy za pleněním? Čeští nadšenci vypluli na Baltské moře na replice historické lodi

Loď Orel má na délku asi dvanáct metrů

Staří Vikingové ve své době plenili evropské pobřeží. Dnes se po jejich stopách vydávají tisíce nadšenců z celé Evropy. Vyrábějí si kopie vikingské výzbroje, oděvů, někde staví i celé vesničky, kde se snaží žít tak, jako staří seveřané. Vikingy si ale člověk jen těžko představí bez jejich lodí a námořních výprav. Na jednu takovou se vydala i skupinka převážně Čechů. Z polského Wolinu vyplula na Baltské moře na replice historické lodi.

Hanze zlomil vaz pokrok – objevily se nové obchodní cesty. Kolem Afriky se vozilo lukrativní koření. Později objev Ameriky odsunul hanzu na vedlejší kolej. Hanza skončila, i když ne úplně nadobro.

„V roce 1980 byla založena nová hanza. Jejími členy je aktuálně 190 měst v celkem 16 zemích. Cílem je vytvořit městský spolek, propojit členy, podpořit vzájemný obchod a prezentovat se jako turistická destinace,“ vysvětluje Sören Affeldt.

A přispět k této hanzovní renesanci má také muzeum v Lübecku.

Spustit audio
autoři: Pavel Polák, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas