Jak vypadaly vikingské výpravy za pleněním? Čeští nadšenci vypluli na Baltské moře na replice historické lodi

Loď Orel má na délku asi dvanáct metrů

Staří Vikingové ve své době plenili evropské pobřeží. Dnes se po jejich stopách vydávají tisíce nadšenců z celé Evropy. Vyrábějí si kopie vikingské výzbroje, oděvů, někde staví i celé vesničky, kde se snaží žít tak, jako staří seveřané. Vikingy si ale člověk jen těžko představí bez jejich lodí a námořních výprav. Na jednu takovou se vydala i skupinka převážně Čechů. Z polského Wolinu vyplula na Baltské moře na replice historické lodi.

Na výpravu se vydalo osm Čechů, jeden Slovák, vede je polský kapitán. U vesla, často ve vlnách, větru a dešti na malé dřevěné bárce, vydaní napospas živlům stráví asi dva týdny. „Člověk překonává sám sebe, zároveň je v neuvěřitelném souladu s přírodou,“ říká Daniel, který už je na několikáté výpravě.

Zato Rado vyrazil na první delší plavbu: „Když se zaměřuji na Vikingy už několik let, tak plavba k tomu patří. Každý, kdo dělá do Vikingů, by si měl vyzkoušet jít i na tu loď. Je to takový další krok.“

Loď Orel má na délku asi dvanáct metrů a široká je tak pro jednoho ležícího člověka. Dlouhý stěžeň uprostřed drží jedinou plachtu. A kousek nad dřevěnou palubou pak je pět lavic pro veslaře a na zádi jedna mírně vyvýšená pro kapitána a kormidelníka.

Čtěte také

I když na sobě mají vikinské kostýmy, někdy zdobené výšivkami, někdy historickými šperky, i v nich musí loď nejdřív pořádně vyčistit. „Když potřebujete stát ve vlně, která se houpe, a klouže se podlaha, je to nebezpečné,“ ví Miro, jeden ze zkušenějších členů posádky. Až pak se konečně může vyplout, na povel kapitána Jerryho.

Na lodi se spí i vaří

Nakonec po skoro dvoudenních přípravách sedí celá posádka na lodi, slunce pomalu zapadá, mírně prší a z druhého břehu zvoní kostelní hodiny. Na povel kapitána Jerryho konečně vyplouváme. Čtyři páry vesel zabírají, nějakou chvíli ale trvá, než se chytne pravidelný rytmus, jaký určuje první veslař u kapitána.

Vydaní napospas živlům stráví asi dva týdny

I v klidných vodách štětínského zálivu se po lodi chodí jen těžko – je třeba překračovat kamarády, bedny se zásobami, vyhýbat se lanům a veslům. Přesto se na lodi dělá všechno, spí, někdo na ovčích kůžích, někdo ve spacáku, ale i vaří. V jednom větším kotlíku hoří dřevo, ve druhém nad ním se dělá jídlo. A když se naplní žaludky, může se vyrazit dál.