Česká věda v roce 2021. Snažení českých vědců loni přineslo test na protilátky či alternativu PCR
Epidemie koronaviru zavdala k novým vědeckým objevům a tuzemští experti své výzkumy loni často zaměřili právě na souvislosti s onemocněním covid-19. Pochlubit se mohou i řadou mezinárodních úspěchů. Publikace v prestižním časopise se dostalo například vyvinutí biočipu, který detekuje covid s přesností PCR testu a rychlostí antigenu.
Čtěte také
„Je to milník v našem výzkumu, protože když jsme šli do projektu detekce koronaviru, šli jsme opravdu hodně do neznáma. To, že je řešení, které jsme navrhli a ověřili, nyní prokázáno i vědeckou komunitou, je pro nás úžasné,“ pyšnila se Hana Lísalové ve videu Akademie věd poté, co v prosinci prestižní časopis ACS Applied Materials and Interfaces zveřejnil studii o tom, jak její tým z fyzikálního ústavu vyvinul biočip rychlý jako antigenní test a spolehlivý jako test PCR.
Její tým začal na čipu pracovat už v březnu roku 2020. „Výrazně může napomoci ke zjednodušení všech detekčních procesů do budoucna. Výhodou těch biočipů je možnost jejich opakovaného použití až do doby, kdy dojde k pozitivnímu záchytu. Nejvyšší poměr cena-výkon se tedy jeví v době, kdy bude pandemie odeznívat a kdy bude třeba hlídat, abychom si nákazu znovu nepřivlekli do firmy nebo na úřad,“ vysvětluje Lísalová.
Spontánní a interdisciplinární
K dalším výdobytkům pramenícím z epidemie, na nichž se podílí Biotechnologický ústav Akademie věd, patří také test na protilátky proti koronaviru. „To je teď velmi horké téma, diskutuje se o tom, jestli to má nebo nemá validitu. Shromažďují se o tom údaje a já věřím, že to bude v budoucnosti velmi užitečný nástroj,“ míní Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd.
Koronavirus ale ovlivňuje i jiné obory. Například odborníci z Ústavu pro jazyk český zkoumají, jak se změnila čeština pod vlivem nových slov. A podobných případů je více.
„Vzhledem k tomu velkému trápení s covidem jsem byla hrozně příjemně překvapena, že vědečtí pracovníci ve všech oborech se pustili – aniž by jim to kdokoli přikazoval nebo radil shora – v rámci svých oborů do práce na tom, jak se s tou pandemií vyrovnat. To bylo velmi hezké, spontánně začali spolupracovat i mezioborově,“ líčí Zažímalová.
Chcete být neustále v obraze, co zajímavého se děje na poli (nejen) české vědy? Nalaďte si každou sobotu po 9. hodině Magazín Experiment na Radiožurnálu anebo sledujte náš web a sociální sítě.
Inflace krátí zdroje
Do roku 2022 vstoupila Zažímalová spolu s kolegy v nejistotě, jak bude její instituce – s ohledem na dosud neschválený státní rozpočet – financovaná. „Nastupující vláda několikrát avizovala, že ten rozpočet chce zásadním způsobem přepracovat, že chce šetřit. To nás samozřejmě trochu leká,“ pokračuje předsedkyně Akademie věd.
„Já doufám, že nám aspoň ten malý přírůstek, který byl oproti roku 2021 plánovaný, zůstane. I když musím smutně říct, že ten přírůstek dělá asi 3,5 %. Upřímně řečeno, to je polovina inflace. Z tohohle hlediska je to vlastně úbytek,“ dodává.
Akademie věd by měla letos podle současného návrhu hospodařit se 7 miliardami korun.
Související
-
Stačí plivnout do zkumavky. Jak vypadají české PCR testy na covid-19 ze slin?
Ministerstvo zdravotnictví plánuje navyšovat počty testů na koronavirus. V minulých dvou týdnech jich laboratoře zpracovaly průměrně 19 tisíc denně.
-
Jaký bude rok 2022? Většina Čechů vnímá budoucnost pozitivně, největší obavy máme z inflace
Třetina lidí očekává, že pro ně rok 2022 bude horší než ten loňský. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu, který pro Český rozhlas dělala v prosinci agentura Median.
