Jaký bude rok 2022? Většina Čechů vnímá budoucnost pozitivně, největší obavy máme z inflace a terorismu

Pesimisty trápí inflace i energetická krize

Pesimističtí jsou hlavně lidé nad 65 let, středoškoláci bez maturity, lidé ekonomicky neaktivní a voliči ANO. Silnější je ale skupina optimistů, kteří věří, že letošní rok bude lepší. Těch je 59 procent. A mezi ně patří především mladí lidé do 34 let, vysokoškoláci, studenti, Pražané a voliči koalic Pir+STAN a SPOLU.

Čtěte také

iROZHLAS

Pravděpodobně nejtěžší rok od vzniku Česka. Premiér Fiala vyzval lidi, aby hledali, co je spojuje

Sociální psycholog Jan Krajhanzl z Masarykovy univerzity poukazuje na to, že senioři běžně nepatří mezi nejméně spokojené skupiny ve společnosti.

A proto si výsledek aktuálního průzkumu spojuje s ekonomickou nejistotou, která teď panuje: „Samozřejmě senioři jsou více senzitivní k ekonomickým otřesům. Máme velmi silnou inflaci a senioři se jí obávají. Část veřejnosti má velkou obavu i z energetické destabilizace.“

Ostatně i z průzkumu Medianu vyšlo, že inflaci a znehodnocování peněz považuje za středně až velmi závažnou hrozbu tohoto roku nejvíce dotázaných – 90 procent.

Strach z terorismu i z nákazy

V kategorii „velmi závažná hrozba“ se na druhém místě objevily „útoky islámských teroristů v Evropě.“ Když ale přičteme kategorii „středně závažná hrozba“, tak hned po inflaci lidi nejvíce straší další vlna virové nákazy.

Ředitel agentury Median Přemysl Čech nicméně poukazuje na to, že oproti loňsku považuje covid za „velmi závažnou hrozbu“ výrazně méně lidí – 38 procent oproti loňským 55. To si vysvětluji tak, že jsme se s covidem trochu naučili žít, přestali jsme se ho bát. Očkování vytváří pocit, že onemocnění už nemusí být tak závažné,“ uvádí Čech.

Oslabí křesťanské hodnoty?

S tím nejspíš souvisí i to, že onemocnění covidem považuje za velmi závažnou hrozbu, vzhledem k aktuální vlně onecmonění, relativně málo lidí - 26 procent.

Víc, tedy skoro třetina dotázaných, považuje za velmi závažnou hrozbu „oslabení evropských a křesťanských hodnot vlivem migrace“. Ze ztráty zaměstnání má takový strach jen necelá čtvrtina.