Speciální biočip na detekci covidu a nová slova v češtině. Jak pandemie posunula českou vědu?

„Je to milník v našem výzkumu. Když jsme šli do projektu detekce koronaviru, šli jsme hodně do neznáma,“ přiznává Hana Lísalová ve videu Akademie věd jen pár dnů poté, co prestižní časopis ACS Applied Materials and Interface zveřejnil studii o tom, jak její tým z Fyzikálního ústavu vyvinul biočip rychlý jako antigenní test a spolehlivý jako test PCR.

„Může to výrazně pomoct ke zjednodušení všech detekčních procesů. Výhodou biočipů je možnost jejich opakovaného použití, než dojde k pozitivnímu záchytu. Nejlepší poměr cena-výkon se jeví v době, kdy bude pandemie odeznívat a bude třeba hlídat, abychom si nákazu nezavlekli třeba do firmy.“ Na čipu začal tým Hany Lísalové pracovat už loni v březnu.

Protilátky i čeština

Předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová zmiňuje i další úspěch pramenící právě z epidemie. „Výdobytek našeho Biotechnologického ústavu, ale i dalších ústavů, které na něm spolupracovaly, je test na protilátky proti koronaviru. Je to velmi horké téma, diskutuje se o tom, zda to má, nebo nemá validitu… Věřím tomu, že v budoucnu půjde o velmi užitečný nástroj.“

Čtěte také

Koronaéra, rouškař nebo coviďátko. Jak pandemie covidu-19 změnila češtinu?

Koronavirus ale ovlivňuje i další obory. Například odborníci z ústavu pro jazyk český zkoumají, jak se změnila čeština pod vlivem nových slov. A podobných případů je více.

„V nyní končícím roce i v předchozím roce se vědečtí pracovníci v různých oborech pustili do práce, aby pomohli vyrovnat se s pandemií. Bylo to hezké, začali spolupracovat i mezioborově,“ doplňuje předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová.

Nejistá finanční situace

Do nového roku spolu s kolegy vstupuje s nejistotou toho, jak bude instituce – s ohledem na dosud neschválený státní rozpočet – financovaná. „Nastupující vláda několikrát avizovala, že chce rozpočet přepracovat, že chce šetřit. Tohle nás trochu leká. Doufám, že nám zůstane aspoň ten malý přírůstek, který byl plánován oproti roku 2021. I když dělá jen 3,5 procenta, což je polovina inflace. Z tohoto hlediska je to vlastně úbytek.“

Akademie věd by měla v příštím roce podle současného návrhu hospodařit se sedmi miliardami korun.