Češi vyvinuli „nejostřejší“ virtuální brýle na světě

Virtuální brýle XTAL se ovládají pomocí tzv. hand trackingu a také prostřednictvím hlasových povelů.
Virtuální brýle XTAL se ovládají pomocí tzv. hand trackingu a také prostřednictvím hlasových povelů.

Brýle pro virtuální realitu mají čím dál lepší rozlišení. Častěji je proto využívají technologické firmy. S jejich pomocí se vyvíjejí letadla nebo auta a slouží i jako testovací simulátor pro dopravní piloty. Zatím „nejostřejší“ brýle na světě pocházejí z pražských Holešovic. Vypadají jako černá křišťálová cihla a mají v sobě dva displeje s ultra vysokým rozlišením 5K.

Beru do rukou technologický zázrak a s rozpaky odkládám svoje dioptrické brýle. Přístroj si podle Marka Polčáka ze společnosti VRgineers budu moct doostřit přímo během používání.

Virtuální realita je budoucnost e-shopů, věří vývojáři. Kdy si ve VR shopu koupíme první tričko nebo třeba auto?

Masivnímu rozvoji virtuálních obchodů zatím brání především pořizovací cena brýlí a dostatečně výkonného počítače na straně zákazníků

E-shopům se v Česku daří. Zákazníci na nich oceňují hlavně to, že kvůli nákupu zboží nemusí opustit svůj domov nebo kancelář. A co teprve kdyby si mohli zboží na internetu nejen koupit, ale i vyzkoušet ve virtuální realitě?

Nasazuji si tedy brýle a ocitám se v interiéru auta. „Díváme se sice dovnitř, ale virtuální realita umožňuje také prostupovat objekty,“ upozorňuje mě Marek. „Můžeme se tedy libovolně přibližovat a prohlížet si detail dveří, plechu nebo dalších materiálů.“

Ovládání bez ovladače

V rukou nemám žádné ovladače, protože nové brýle společnosti VRgineers se ovládají pomocí takzvaného hand trackingu. „Head set obsahuje kamery, které převádějí fyzické ruce do virtuálních modelů a díky tomu je možné docílit ve virtuálním prostředí interakce s vlastními prsty, dlaněmi nebo tím, že něco zmáčkneme,“ vysvětluje Marek Polčák.

Moje virtuální ruce jsou tvořené bílými kuličkami. Poslední články prstů jsou černé a ukazováčky žluté. Brýle jsou momentálně tedy nastavené tak, aby se ukazováčkem dalo něco zmáčknout.

„Navíc když například manažer hodnotí ve virtuální realitě podobu auta, potřebuje občas změnit nějakou drobnost – barvu nebo třeba typ kola. Pro tyto situace je v brýlích nastaveno rozpoznávání řeči,“ říká šéf společnosti a hned to ilustruje anglickým pokynem: Close doors. A dveře virtuálního auta se hned zavírají.

Virtuální realita, nebo skutečnost?

Možností, jak si vyhrát ve virtuální realitě, je spousta, a tak si takto hrají a přitom vyvíjejí nové modely například automobilky Škoda, BMW nebo Audi.

Holografické brýle, virtuální realita a roboti. Jak dnes vypadá výuka na škodováckém učilišti?

Virtuální realita umožňuje studentům učit se zážitkem

Už jen u luxusních automobilek platí, že auta vyrábějí ručně. Sériovou výrobu většiny aut dnes obstarávají roboti – svařují díly, lakují karoserie. Budoucí automechanici je proto musí umět správně naprogramovat. Školy sázejí na moderní technologie, které by to měly žáky naučit. Pozadu nezůstává ani mladoboleslavská Škodovka.

„Virtuální realitu využíváme skoro ve všech fázích vývoje. Třeba designéři takto zkoušejí, jak by vypadaly zvolené materiály ve skutečném světě. Dnes už je technologie virtuální reality na takové úrovni, že jí můžeme věřit,“ konstatuje Jan Pflueger z ingolstadtské automobilky.

Technologické firmy virtuální realitu neustále zdokonalují – chystají ohebné flexdispleje nebo ještě lepší rozlišení. Třeba čínská společnost už má prototyp brýlí s rozlišením 16krát lepším než je standardní Full HD. Vyvstává tedy otázka, za jak dlouho uvidíme virtuální realitu stejně kvalitně jako svět kolem nás.