Arabský Louvre ohromuje vzácnými exponáty i jedinečnou architekturou. Zajet si do něj můžete autem, lodí i vrtulníkem
Do Louvru už se nejezdí jen do Paříže, ale nově také do Abú Zabí. Muzeum, které stojí částečně na mořské hladině, navrhl francouzský architekt Jean Nouvel. Spojené arabské emiráty v posledních letech mohutně investují do čistých technologií, do vzdělání a teď i do kultury. V přímořském hlavním městě Abú Zabí vzniká celý ostrov věnovaný výhradně kulturním institucím. A tak se vedle emirátského Louvru chystá také výstavba obdoby newyorského Guggenheimova muzea.
„Nejsme pobočkou Muzea Louvre v Paříži, jsme samostatné emirátské muzeum, i když s Louvrem úzce spolupracujeme. Budujeme ale vlastní sbírky,“ vysvětluje marketingová ředitelka muzea Jennifer Francesová.
Nejdražší nákup v historii
A jako příklad hned připomíná, že muzeum nedávno koupilo třeba slavný obraz Ježíše Krista od Leonarda da Vinci nazvaný Salvator Mundi, tedy Spasitel světa, který se muzeum chystá vystavit koncem roku.
Čtěte také
Muzeum Louvre Abú Zabí za něj dalo v přepočtu deset miliard korun a byl to nejdražší nákup uměleckého díla v historii.
Nahota Arabům nevadí
Při plánování muzea se dost řešila otázka, jak budou místní tradiční Arabové reagovat třeba na nahé antické sochy nebo právě na da Vinciho obraz Ježíše Krista. S překotným vývojem v celé zemi ale dnešní generace Emiráťanů nechává tradiční představy za hlavou.
„Lidé v Emirátech jsou přeci jen už dost kulturní na to, aby za nahými sochami nehledali nic špatného,“ říká mi před budovou muzea Mariam Sálihová, středoškolačka z Abú Zabí.
„Myšlení se i u nás vyvíjí. Už to není jako dřív, kdy se lidé pohledem na nahou sochu opravdu cítili uražení. Dneska si řeknou: ‚Vždyť je to umění.‘ Chápou to,“ dodává.
Arabská vesnice
Ředitelka Jennifer Francesová mi vysvětluje, že francouzský architekt Jean Nouvel chtěl při projektování muzea vytvořit atmosféru arabské vesnice. „Pavilony jsou proto tvořené nízkými budovami, mezi nimi je krásný veřejný prostor a celé je to překryté částečně průsvitnou kupolí,“ popisuje.
Obří kupoli tvoří několik vrstev ornamentálního kovového mřížoví, takže do prostoru proniká hodně tlumené příjemné světlo, v podstatě v podobě jednotlivých paprsků. Přímo pod kupolí jsou schované jednotlivé pavilony z hladkého bílého betonu.
Autem, lodí i vrtulníkem
Mezi jednotlivými pavilony se prochází po otevřeném, ale zároveň průsvitnou kupolí krytém prostranství, které se otevírá přímo do moře. Takže jednak tu příjemně profukuje, i když je venku vedro k padnutí, a jednak tudy můžou turisté z velkých zaoceánských lodí vystupovat přímo do muzea.
„Už teď sem přijíždějí výletní lodě. Vystupuje se z nich přímo sem do expozice, je to vždycky velký nával. K nám do muzea můžete přijet po silnici, připlout lodí i přiletět vrtulníkem,“ říká mi bez nadsázky zdejší hlídač.
Matka je jen jedna
Expozice není rozdělená podle regionů. Objekty z různých kultur vystavuje naopak pospolu na základě společného tématu.
Tak třeba ve vitríně věnované mateřství vedle sebe stojí Panna Marie s Ježíškem z Francie, bohyně Isis s malým synem Horem z Egypta a ženské božstvo Femba z afrického Konga rovněž s miminkem v náručí.
Související
-
Velbloudí dostihy jsou vášní bohatých Emiráťanů. Beduínské dědictví se proměnilo ve velký byznys
Za cenu deseti luxusních aut si obyvatel Spojených arabských emirátů pořídí jednoho velblouda. Řeč je ovšem o zvířeti závodním, dobře trénovaném a s kvalitním rodokmenem.
-
V Paříži se dražily skvosty avantgardy. Za obraz Františka...
Někteří milovníci umění navštěvují aukce stejně jako galerie nebo výstavy. Jsou tam totiž k vidění díla, která se jen tak na veřejnost nedostanou. Tento týden měli ...
