Anglické listy Karla Čapka slaví 100 let. Jeden jejich výtisk se zapsal i do britské vojenské historie

8 fotografií

„Tohle je kopie knihy Anglické listy, svému veliteli ji věnovali frekventanti prvního výcvikového kurzu. Na předsádce je podepsáno dvacet mužů, mezi nimi i Jan Kubiš,“ ukazuje v muzea průvodce Henryk.

Čtěte také

Památník ve skotské vesnici Arisaig připomíná československé výsadkáře. Padlé, i ty, kteří přežili

Jsme ve vesničce Arisaig, na severu Skotska. V okolních horách se od roku 1941 cvičili i čeští agenti Oddělení pro zvláštní operace. Dvanáct z dvaceti mužů, kteří knihu podepsali, padlo během války. Cvičil je Ernest van Maurick.

„První skupina mi věnovala knížku – anglický překlad Čapkovy knihy Cesta do Anglie, nebo jak se to jmenuje. Všech dvacet mužů ji podepsalo. Po nějaké době jsem ji otevřel, ale nemohl jsem ty podpisy rozluštit. Podařilo se to až s pomocí jednoho muže původem z Československa,“ vzpomínal později.

Na knihu z otcovy knihovny si dodnes pamatuje i dcera Ernesta van Mauricka Gilly: „Knížku s věnováním měl otec doma. Když mu bylo kolem osmdesáti, zeptal se mě: ‚Co mám s tou knihou dělat? Je příliš vzácná na to, aby ležela jen tak v mé knihovně.‘ Shodli jsme se, aby ji věnoval Imperiálnímu vojenskému muzeu. A to se také stalo.“

Pláž Camusdarach, kde Čechoslováci cvičili|foto:Jaromír Marek, Český rozhlas

Čapek na konci Evropy

Když v roce 1924 projížděl Čapek skotskou vysočinou, jistě ho nenapadlo, že za pouhých sedmnáct let se tady jeho krajané budou cvičit na výsadek do okupované vlasti.

Takto načrtl Karel Čapek v roce 1925 skotský přístav Mallaig|foto:Jaromír Marek, Český rozhlas

V knížce Anglické listy píše: „Nakreslil jsem vám přístav Mallaig a přidal jsem i jednoho plavce, aby nikdo neřekl, že jsem snad něco zamlčel nebo nenakreslil svět tak, jak je, s bárkami a námořníky.“

K popisku přidal autor typický obrázek: Na přístavním molu stojí námořník se širokými rameny. Za rybářskými loděmi jsou vidět roztroušené domky pod vysokými kopci. Když trochu přivřete oči, vypadá to tam dnes stejně.

„Je to neuvěřitelná náhoda. Cestovat v roce 1924 sem k nám nebylo vůbec běžné, tehdy to byla velmi odlehlá oblast. Karel Čapek ale tady byl a projížděl místy, kde nedlouho nato cvičili čeští vojáci. Pravděpodobnost, že se to stane, byla mizivá, ale stalo se,“ uzavírá místní patriot Henryk Chart.