Alfons Mucha všemi smysly. Na varšavské výstavě malířovo dílo mluví i voní

Zápisník Kateřiny Havlíkové
Alfons Mucha byl velkým českým umělcem s kapkou polské krve v těle. Svými plakáty, ilustracemi, obrazy a skicami dobyl nejen Paříž nebo New York, ale i obchody, kavárny a hlavně domácnosti po celém světě. Výstava Magie secese nyní Alfonse Muchu poprvé interaktivně představuje také Polsku. Ve Varšavě se v pátek veřejnosti otevřela výstava, která mimo jiné nechává hologram slavného malíře promlouvat jeho hlasem.
Jsme ve zšeřelém sále, jehož podlahu pokrývají jakoby plující stříbrné body a na stěně proti nám se shlukují nejprve do siluety, záhy do ostré černobílé fotografie Alfonse Muchy v životní velikosti. Hudbu doléhající sem z vedlejší místnosti přehlušuje mužský hlas.
„Tohle je opravdu zábavná holografická část výstavy. Objevují se tu hologramy z portrétů mého pradědečka Alfonse Muchy. Když se zaposloucháte, uslyšíte jeho pravý hlas v češtině,“ upozorňuje umělcův pravnuk Marcus Mucha, výkonný ředitel Muchovy nadace.
„Vyvinuli jsme to až před touto výstavou. Vlastně díky tomu jsem poprvé slyšel svého pradědečka mluvit. Měl velmi milý, vřelý hlas. Můžete v něm slyšet i vášeň, s jakou promlouvá o své vizi budoucnosti Československa. Opravdu, je to velmi unikátní způsob, jak ho ukázat světu prostřednictvím toho, jak viděl svůj národ.“
To ale samozřejmě není vše. Další místnosti pokrývají statické nebo i pohyblivé ukázky Muchovy práce. „Naše galerie vtahuje návštěvníky do uměleckých děl,“ popisuje Joanna Kowalkowska z Art Box Experience, galerie ve Varšavě, která interaktivní výstavu Alfons Mucha: Magie secese hostí.
„Dosahujeme toho využitím 360stupňové prostorové projekce, technik animace, jaké známe z filmů, ale co je hlavní, na našich výstavách obrazy ožívají. Hýbou se, často utvářejí příběhy. To vše doprovází hudba, ale i vůně. Chceme zkrátka, aby návštěvníci vnímali výstavu všemi smysly.“
Jak voní Mucha?
O vůních není řeč jen tak. Výstavu totiž netvoří jen obrazová projekce složená z přibližně stovky obrazů, plakátů, náčrtů a fotografií, ale také čtyři parfémy. Ty připomínají prostředí, která Muchu v 19. a 20. století provázela a inspirovala – ateliér, květiny, Morava.
Čtěte také
Jeden parfém je věnovaný osudové ženě z plakátu Saře Bernhardt. Vyobrazení francouzské divadelní divy ho proslavilo nejen v Paříži, ale po celém světě a znamenalo skoro bezbřehý přísun další práce.
„Na těch vůních jsme spolupracovali s nejlepšími parfuméry na světě. Jsem rád, že spoluprací se z nás stali přátelé. Společně s lidmi, kteří spravují naše archivy, hledali záznamy o vůních, které Alfonse Muchu inspirovaly. Vytvořili velmi speciální esence, které myslím zase pomáhají představit jeho tvořivého ducha,“ vypráví Marcus Mucha.
Zastavujeme se u parfému Ateliér. Ne náhodou. „Je můj oblíbený. Používám ho po holení – jako jediný na světě,“ usmívá se malířův pravnuk. Tyto parfémy se totiž nedají nikde koupit. Jediné místo, kde si k nim můžete přičichnout, je právě výstava aktuálně umístěná v továrně Norblina na Železné ulici ve Varšavě.
Svědectví Bitvy u Grunwaldu
Alfons Mucha je známý nejen svými barevnými obrazy krásných žen obklopených přírodou, ale také Slovanskou epopejí. I cyklus těchto velkoformátových obrazů výstava připomíná. Díky tomu se můžete v okamžiku ocitnout na Rujáně, na Vítkově, v Moskvě nebo u Grunwaldu po nejslavnější polské bitvě.
Společně s novinářem, spisovatelem a autorem knih o Češích Mariuszem Szczygłem hledáme, čím tento obraz spojuje Čechy a Poláky. „Ne každý Polák ví, že bitvy pod Grunwaldem se účastnil Jan Žižka. Jako nájemný rytíř stál tehdy na naší straně, ne na straně křižáků,“ směje se a připomíná vyobrazení bitvy, které je Polákům mnohem bližší.
„Té bitvě se věnuje i náš nejslavnější polský obraz Jana Matejka, ale ten neukazuje pravdu. Zachycuje všechny vážné momenty bitvy naráz a má vyjadřovat polskou bojovnost, odhodlanost postavit se za to, co považujeme za naše. Není tam krev, nejsou tam oběti. Obraz Alfonse Muchy možná Poláky překvapí – myslím, že tu není tak známý,“ pokračuje s tím, že obraz českého a možná také trochu francouzského umělce je pravým opakem Matejkova díla.
„Alfons Mucha ve svém obraze Bitva u Grunwaldu ukazuje následky boje. Mrtvá těla, bolest, ztráty. Ukazuje, jakou cenu lidé platí za válku. Vlastně můžeme říct, že je to obraz pacifistický,“ dodává.
Ateismus jako výhoda
Kromě bitvy u Grunwaldu ale výstava podle Szczygła přináší do Polska to, co Poláci mají na Češích rádi a marně hledají sami u sebe: „Mucha idealizoval realitu – ženy, prostředí, které nás obklopuje, dějiny, věci. To, co maloval, nebyla skutečnost, ale byl to ideál skutečnosti. Jsou to sny, touhy,“ domnívá se Mariusz Szczygł.
„Chtěl vidět svět krásný, to nám ta výstava ukazuje. A to je to, co my jako Poláci máme na české kultuře rádi – že nejen čeští umělci, ale řekněme Češi obecně, umí ze života tady a teď uchopit a využít to nejpříjemnější a nejhezčí,“ přibližuje.
Čtěte také
Autor knihy Gotland to přičítá ateistické nátuře Čechů: „Češi jsou si vědomi, že je jeden život a po něm nic není. Ale my jsme katolíci a máme tu perspektivu metafyzickou. Zkrátka čekáme na ten lepší život po životě.“
Alfons Mucha dokázal a dodnes dokáže inspirovat další generace umělců – tvůrců anime, streetartu, netflixových seriálů jako Arcane. I tento odkaz výstava ukazuje, společně s tvářemi a příběhy dnešních malířů, grafiků a ilustrátorů, kteří se k Muchově Magii secese hrdě hlásí.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
OVĚŘOVNA: ‚Sežrala‘ pražské labutě ‚zahraniční menšina‘? ‚Mají křídla, spíš odletěly,‘ říkají ornitologové
-
Spisovatel Palán: Na plochou Zemi nikdo nevěří. Ve skutečnosti se dělíme na lidi šťastné a nešťastné
-
Desítky tisíc Čechů bez práce. Trumpova cla budou mít rozsáhlý dopad na zaměstnanost, míní ekonom
-
Hold mizejícímu umění zůstat sám sebou. Vítězným snímkem Varů je český dokument o poustevnících