Akademici mají dluh v tom, že nemluví jednotným hlasem. V jejich názorech je těžké se vyznat, říká rektor Masarykovy univerzity

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Martin Bareš, rektor Masarykovy univerzity (uprostřed).

Rektor brněnské Masarykovy univerzity před týdnem veřejně kritizoval vládní protikoronavirová opatření. Jak hodnotí aktuální rozhodnutí kabinetu? Jak covid-19 ovlivňuje a bude ovlivňovat výuku na univerzitách? Jaký je mezi studenty zájem o očkování? A jak v době pandemie obstáli odborníci z akademického prostředí? Hostem Tomáše Pancíře ve Dvaceti minutách Radiožurnálu je rektor Masarykovy univerzity v Brně a předseda České konference rektorů profesor Martin Bareš.

V úvodu našeho rozhovoru jste říkal, že tou kritikou z minulého týdne jste myslel to, že by opatření měla být rychlejší. Na univerzitě máte spoustu profesorů, odborníků a i pravděpodobný budoucí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP09) působí na Masarykově univerzitě. Není chybou odborníků z akademického prostředí, že na vládu netlačili, aby opatření byla razantnější a rychlejší?

Nikdy jsem nebyl členem různých odborných skupin, které radily nebo radí vládě, protože nechci vstupovat do této role jako neodborník na problematiku epidemie. Spíš bych řekl, že názory jsou natolik rozdílné, že je mnohokrát velmi obtížné se v nich pro běžného občana vyznat. Vidím velký dluh naší akademické obce v tom, že nemluví jednotným hlasem.

Když bych odbočil k Masarykově univerzitě, tak pokud se naplní to, o čem jsem si četl, tak z Masarykovy univerzity bychom ve vládě měli mít sedm členů či členek. Jako rektora mne těší, že jsou naši absolventi schopni se i takto veřejně prosadit.

Ale zpátky k našemu tématu. Myslím, že akademická půda by si měla uvědomit, že v době epidemie, kterou lidstvo zažilo před více než 100 lety, je zapotřebí vážit slova a je zapotřebí se oprostit od diskuzí, které jsme zvyklí vést na vědeckých radách. Občané z toho musí být naprosto logicky zmatení, protože někteří říkají uznávejme protilátky, druzí říkají neuznávejme, jedni říkají antigenní testy ano, druzí antigenní testy ne. Jaké PCR testy? Kolik dní platnost?

Očkování je navíc naroubováno na takové antivaxerské tvrdé jádro, které tady bylo vždy. Již v 19. století můžeme vidět hysterické výlevy proti počínající vakcinaci na velmi smrtelné choroby. To stejné se stalo i ve 20. století. Problematika musí být řešena daleko komplexněji. Odborníci by měli sjednotit své názory, ale o těch opatřeních musí rozhodovat politici.

Čtěte také

Vy jste použil výraz, že to je dluh akademické obce. Říkal jste, že by akademici měli být jednotnější. Co pro to rektor univerzity a předseda České konference rektorů může udělat?

Jsme na akademické půdě a svoboda akademického projevu je jednoznačná. Já bych chtěl říci, že v době epidemie, kdy se zde nejedná jen o náš jednotlivý postoj, ale týká se to chodu celé společnosti a víme moc dobře, co jsme zažili vloni i letos stran uzavření škol. Patřili jsme ke státům, kde byly školy nejdéle zavřené, takže zde máme i odpovědnost vůči okolí. Z tohoto hlediska bych nabádal a to je tak asi všechno, co mohu dělat jako rektor univerzity, k určité pokoře a určitému vykročení čistě ze svého odborného hlediska, svého úzkého pohledu.

Český vědec působící na Oxfordské univerzitě Jan Kulveit v tomto týdnu na Facebooku mimo jiné napsal, že jednou z největších strategických chyb je nechat řízení boje s pandemií na zdravotnictví a zdravotníkům, že jde o komplexní záležitost, kde relevantní expertizu může mít spíš sociolog, demograf nebo ekonom. Vy vedete velkou univerzitu, souhlasíte s tím?

Jednoznačně s tím souhlasím. Ukazuje se, že absence funkčního státního zdravotního ústavu je obrovským nedostatkem, který zde máme, neboť epidemii opravdu nemohou řídit čistě zdravotníci nebo lékaři, protože jejich expertiza je lékařská. Řízení epidemie patří i sociologům a ekonomům. Chybí nám propojení světů přírodních věd a také věd lékařských. Z tohoto bychom se měli poučit. Já jsem očekával, že pro podzim letošního roku budeme mít tyto mechanismy daleko více nastavené. Bohužel vidíme, že nemáme.

Už jsme mluvili o tom, že Vlastimil Válek je vlastně vaším kolegou z univerzity. Bavili jste se o tom?

Bavíme se opakovaně o vytvoření určitého robustního zázemí pro vzdělávání odborníků, kteří by působili v oblasti public heatlh, jak se tomu říká v zahraničí, čili u nás veřejné zdraví. Ta diskuse se vede již od doby, kdy jsem byl děkanem lékařské fakulty, neboť se jedná o odborníky, kteří mohou dávat expertizy. Tato epidemie nám ukázala, že i epidemie a infekce jsou nesmírně velikým tématem, neboť jako lidstvo jsme zapomněli, že jsou s námi po celou dobu historie lidstva. Během starověkého Říma proběhly dvě veliké epidemie a o moru v době Karla IV. asi víme všichni. Česko se v tomto musí ihned posunout kupředu.

autoři: Tomáš Pancíř , vla
Spustit audio

Související