Stanovenou hranici pro plošné testování jsme překročili, přesto k němu nedošlo, rozčiluje se Plaga
Proč se žáci ve školách v covidových ohniscích netestují rychleji? Nežádá si prudký růst počtu nakažených plošné testování ve školách? Jak reagují pedagogové na komplikace způsobené šířením nákazy a jak jim může pomoci ministerstvo? Vladimír Kroc se ptal ministra školství Roberta Plagy (za ANO).
Mohlo by se zdát, že od voleb nemáme vládu, že všichni politici jsou momentálně v opozici a k odpovědnosti se nikdo nehlásí. Jak jinak si vysvětlit nejnovější přestřelku s vaším vládním kolegou Adamem Vojtěchem (za ANO). Připomenu, že ministerstvu zdravotnictví mimo jiné vyčítáte, že o lokálním testování ve školách se rozhoduje podle týden starých dat, přestože má ministerstvo k dispozici predikci vývoje. Vysvětlil vám Adam Vojtěch proč?
Začnu od toho, jak říkáte, že to vypadá, jako by všichni ministři byli v opozici. Ministerstvo školství je konzistentní v tom, že by se mělo testovat, nejlépe PCR testy. S tím jsme přišli na vládu my letos v únoru a je to podloženo vědeckými studiemi.
Pokud se ptáte na to, co jsme před volbami jako ministerstvo školství dělali, tak v květnu a v červnu jsme ministerstvo zdravotnictví donutili, aby šel do škol jasný materiál, který řekne, jak se bude testovat v září. To se stalo.
Čtěte také
Co se ale nepovedlo – a není to záležitostí jen Adama Vojtěcha, ale primárně jeho odborného týmu –, je, že od srpna říkáme hlavní hygieničce, jestli chce využít opci na nákup dalších antigenních testů. Trvalo do poloviny září, než řekla, že se tedy plošně testovat bude, shodou okolností mluvili o termínu prvního listopadu. A teď změnili strategii.
To, že to teď kritizuji, je dáno věcnou skutečností, že se změnila strategie ministerstva zdravotnictví, nikoli tím, jestli je před volbami, nebo po nich.
Ptal jste se, proč se vychází z pátečních dat na další pondělí: Na posledním jednání, kde jsme jednali o rouškách nebo o testování v okresech s určitou incidencí, jsem se opakovaně hlavní hygieničky i náměstkovského aparátu ministerstva zdravotnictví ptal, jestli jsou schopni vzít predikce profesora Ladislava Duška a říct, ve kterých okresech to bude. Tvrdili, že ano, a pak začali vycházet z nějakých dat.
Mohu se jen domnívat, že to je tím, že strategie testování ve školách není strategií, kterou by třeba paní náměstkyně Martina Koziar Vašáková jako šéfka té klinické skupiny reprezentovala.
Podle šéfa Asociace krajů a hejtmana Jihočeského kraje Martina Kuby (ODS) jsme promarnili šanci otestovat všechny žáky po podzimních prázdninách. Nemá v tom pravdu?
Má v tom pravdu, jednoznačně. My jsme se i na Radě pro zdravotní rizika, kam jsme byli oba přizváni, shodli – přestože gesčně jde o poradní orgán na úrovni vlády a má tam samozřejmě prezentovat strategii ministerstva zdravotnictví.
Podotýkám ale, že dokonce i na veřejném vystoupení ve sněmovně, tuším, 15. září s ministrem Vojtěchem a hlavní hygieničkou bylo řečeno, že uvažují o plošném testování a zmiňovali datum po podzimních prázdninách.
Čtěte také
Takže ještě v polovině září to tak vypadalo z prohlášení ministerstva zdravotnictví i hlavní hygieničky. Té jsem adresoval dopis, který mi vrátila s tím, že uvažují buď o plošném, nebo cíleném testování během podzimu, na jehož základě jsem uplatil tu opci na 1,6 milionu kusů testů.
Ty testy ale následně nedostaly výjimku ministerstva zdravotnictví, přestože první várka, 4,2 milionů kusů testů, tu výjimku dostala. To je další zádrhel, který se tam objevil.
Hejtman Kuba má tedy pravdu, říkali jsme to dokonce společně i s ministerstvem zdravotnictví ještě v polovině září. Ale ten, kdo změnil strategii a ustoupil od testování, je právě ministerstvo zdravotnictví.
Doplním do kontextu ještě dvě věci: původně byla u zářijového testování taková douška, že bude pokračovat tam, kde incidence překročí 25 zaznamenaných a potvrzených případů na 100 tisíc testů. Od toho se následně ustoupilo, respektive ty hodnoty v některých krajích byly třeba 22. Čili nedosáhly té hranice.
Potom ta další hranice, stanovená ministerstvem zdravotnictví a hlavní hygieničkou, byla 75 na 100 tisíc. Té jsme dosáhli, už jsme velmi za ní, přesto k plošnému testování ve školách a formách přistoupeno nebylo.
Nepodceňuje ministr školství možnost vzniku ohnisek na vysokých školách? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
-
Veterinární poradna
Jaroslava Vykoupilová, Milan Štourač -
Bylinková poradna
Jarka Rozsypalová-Vykoupilová, Blanka Kocourková -
Toulky první republikou 26-50
Jitka Škápíková, Petr Vodička, Petra Tanclová, Tomáš Pánek, Dušan Radovanovič, Ivan Malý, Ondřej Nováček, Karolína Stegurová, Michal Dlouhý, Miloš Vaněček
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Procházková: Kreml se bojí protiválečného Jabloka. Většina Rusů není proti Putinovi, ale je pro mír
-
Po nehodě u obce Pětipsy zemřeli tři lidé. Na místě jsou záchranné složky
-
Nová vojenská nemocnice? Výdaje by se možná mohly započítat do závazků vůči NATO, zamýšlí se Cikrt
-
Senát odmítl úpravu pravomocí prezidenta. ‚Zákon obsahuje vadu, která je protiústavní,‘ uvedl Vystrčil

