SERIÁL

50 let od smrti Jana Palacha

Jan Palach

16. ledna 1969  se v horní části Václavského náměstí polil benzínem a zapálil student historie Jan Palach. Jeho snahou bylo vyburcovat společnost z její pasivity. Co se skutečně odehrávalo v tehdejší době? Jak na jeho čin reagovali běžní občané a politici? A ovlivnil naše dějiny? Právě tomu se věnují po celý týden reportáže po 8:45. Archivní zvuky, rozhovory s odborníky a dobový kontext. Poslouchejte Ranní Radiožurnál.

Všechny epizody

„Bezprostředně po srpnu převládal pocit, že alespoň něco ze změn pražského jara přetrvá,“ připomíná historik Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny. „Čím dál víc se ale ukazovalo, že představitelé státu provádějí politiku kompromisů.“

Čtěte takéDalší články a rozhovory o Janu Palachovi

Dokazoval to už novoroční projev prezidenta Ludvíka Svobody. Slovům „vpád vojsk“, „invaze“ nebo „okupace“ se v něm pochopitelně vyhnul. „Málo jsme přihlíželi k světovému vývoji a mezinárodním souvislostem našeho vnitřního dění. Prožili jsme přetěžké zkoušky, prošli jsme však jimi statečně,“ prohlásil například. Pražské jaro bylo plné nadějí, ty se najednou vyčerpaly. Možná proto se Janu Palachovi zdálo, že je potřeba něco udělat. Nějaký velký a viditelný čin…

Byl to na místě? A pomohl jeho čin společnosti? Poslouchejte pokračování seriálu v dalších dnech.