Zpřesnit pravomoce hlavy státu? Netřeba. Důležité je mít prezidenta, který bude Ústavu ctít a naplňovat, míní Rychetský

Prezident Miloš Zeman nevyloučil, že jmenuje nového předsedu Ústavního soudu více než pět měsíců před koncem mandátu stávajícího předsedy Pavla Rychetského. Jaké by to mělo následky? Není 30 let po přijetí Ústavy správný čas na debatu o její úpravě a třeba i na zpřesnění prezidentských pravomocí? Tomáš Pancíř se ptal předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského.

Spekulace o brzkém jmenování vašeho nástupce se v médiích probírají intenzivně týden. Ovlivňuje to nějak atmosféru Ústavního soudu?

Situace je skutečně dost zvláštní, protože počínaje prvními měsíci příštího roku se začne  Ústavní soud postupně vyprazdňovat. A je nepochybné, že pokud mají být udrženy základní principy demokratického právního státu, bude nezbytné, aby nový prezident na to pamatoval a v kooperaci s horní komorou našeho parlamentu Ústavní soud včas doplňoval.

Čtěte také

Úvahy, které zaznívají ve veřejném prostoru, že by si současná hlava státu přisvojila pravomoc, která nepochybně bude náležet až příště zvolenému prezidentovi, samozřejmě sleduji. Považuji ovšem za zcela nepochybné, že současný prezident nemá kompetenci dopředu, v uvozovkách do foroty, jmenovat příštího předsedu Ústavního soudu. To je kompetence, která bude časově zcela nepochybně ve výlučné kompetenci až té osoby, která bude hlavou státu v době, kdy bude končit moje předsednictví Ústavního soudu.

Vy znáte Miloše Zemana dlouho, koneckonců před 20 lety jste byl místopředsedou jím řízené vlády. Předpokládáte, že Miloš Zeman opravdu jmenuje vašeho nástupce ještě do začátku března?

Poté, co napříč odbornou veřejností zazněly jasná stanoviska odborníků na slovo vzatých, ať už z akademické obce, jako je pan profesor Kysela, nebo i z oblasti právní praxe, jako je bývalý předseda Nejvyššího správního soudu pan doktor Baxa, tak za této situace jsem přesvědčen o tom, že si pan prezident Zeman netroufne takový krok učinit.

Na druhé straně ale Miloš Zeman v neděli v našem vysílání řekl, že prý všichni máme zájem na tom, abychom znali kandidáta nebo kandidáty na předsedu. Vy cítíte takový společenský zájem?

Čtěte také

Nevím, jestli současná veřejnost v naší zemi žije zrovna otázkou a problémem, který ze současných soudců nebo soudkyní Ústavního soudu bude jmenován předsedou. Myslím si, že veřejnost je spíše v tuto chvíli v jistém zajetí celkové krize, zdražování, strachu a sociální úzkosti z budoucnosti. Navíc při vědomí toho, že nedaleko nás probíhá barbarská válka ze strany ruského agresora. Nemyslím si tedy, že by veřejnost žila tím, kdo bude předsedou Ústavního soudu v následujícím období.

Když se na to podíváme z praktického pohledu, kdyby opravdu Miloš Zeman vašeho nástupce jmenoval, kdo by mohl rozhodnout o tom, jestli je to v pořádku, nebo ne?

Rozhodující roli bude mít nepochybně ten, kdo bude prezidentem naší republiky v době, kdy bude končit můj mandát. To, jak naloží s dopředu připraveným rozhodnutím současné hlavy státu, nechci předem určovat. Nepochybné je, že by to byl protiústavní akt.

Nutnou podmínkou pro jmenování nového předsedy je také to, aby s tím souhlasil nominovaný, tedy jeden ze stávajících ústavních soudců nebo soudkyň. Vy své kolegy samozřejmě znáte. Máte pocit, že by někdo z nich s takovým jmenováním mohl souhlasit?

Pevně věřím, že žádný z mých kolegů by se takové role neujal, protože by si byl vědom toho, že by ztratil nejen úctu a autoritu v právnické obci, ale i u Ústavního soudu.

V příštím roce končí mandát sedmi ústavním soudcům. Kdyby se hypoteticky stal prezidentem někdo, kdo by se se Senátem nedokázal domluvit, mohlo by to vést k totální paralýze Ústavního soudu?

Doufám, že taková situace nenastane. Ústavní soud skutečně není miláčkem ostatních vrcholných ústavních institucí. Ústavní soud jak parlament, tak vládu, tak hlavu státu kontroluje při výkonu jejich kompetencí. Z tohoto hlediska je tedy opravdu důležité, aby Ústavní soud udržel své hodnotové zakotvení, tedy své skutečně výsostné postavení při ochraně lidských práv a svobod. Jinými slovy Ústavní soud jednak chrání občany před veřejnou mocí a jednak chrání Ústavu.

Čtěte také

Proto jsem přesvědčen o tom, že si zvolíme za prezidenta nebo prezidentku osobu, která si bude vážit ústavních hodnot a která bude mít zájem na tom, aby Ústavní soud mohl dál fungovat. Nedovedu si představit, že by v čele našeho státu stanula osoba, která by se rozhodla buďto vůbec nikoho na Ústavní soud nenominovat, nebo záměrně nominovat kandidáty, kteří by neměli šanci získat se svým jmenováním souhlas horní komory parlamentu.

V pátek to bude přesně 30 let od chvíle, kdy tehdejší Česká národní rada schválila Ústavu ČR. S vašimi zkušenostmi není namístě uvažovat o zpřesnění a úpravě Ústavy?

Ústava je základní dokument státu. Když si vzpomeneme na to, za jakých okolností se přijímala, musím říci, že se nám podařila. Upřímně řečeno bych byl radši, kdyby se na Ústavu moc nesahalo. Ústava se osvědčila, náš stát je demokratickým právním státem mimo jiné díky tomu, že máme Ústavu, která odpovídá základním moderním požadavkům. Nejsem tedy příznivcem zásahů do dnešního ústavního pořádku.

Ani nějakého zpřesnění prezidentských pravomocí?

Ústava není všemocná. Není ale třeba zpřesňovat ústavní pravomoce. To, co je třeba, je vybírat si za hlavu státu osobu, která bude Ústavu ctít, bude ji respektovat a bude ji naplňovat. Důležitější než slova, která jsou napsaná v Ústavě, bude tedy to, kdo bude novým představitelem našeho státu a jak bude s Ústavou nakládat.

Jak moc ovlivňují spekulace o postupu prezidenta atmosféru mezi ústavními soudci? Jak velkým rizikem pro fungování Ústavního soudu je to, že sedmi soudcům skončí v příštím roce mandát? A jak moc hrozí, že by se kvůli odvolání vyškrtnutých kandidátů na post hlavy státu posunul termín voleb? Poslechněte si celých 20 minut Radiožurnálu.

autoři: Tomáš Pancíř , opa
Spustit audio

Související