Zkonstruoval vlastní úl a nechal si ho patentovat. Od zakladatele ruského včelařství se včelaři učí dodnes

12. září 2016
Gennadij Glazov vymyslel novou konstrukci úlů

Nedozírné ruské stepi, louky, pole i lesy jsou nevyčerpatelnou zásobárnou různých druhů nektaru a pro ruské včely jsou, řekněme, hypermarketem bez nutnosti doplňovat zboží. I včelařství má svůj vývoj a nové technologie. Průkopníkem moderního chovu včel a výroby medu se v Rusku stal Gennadij Glazov.

U vrat usedlosti na Medovém vršku mě a kamarádku – sochařku Ninu – vítá paní Taťána Glazovová. Její manžel Gennadij bohužel před několika lety náhle zemřel a Taťána Nikolajevna chtě nechtě převzala včelí hospodářství, celé know-how i malé muzeum.

„Z hlediska včelaření je zajímává brť, která visí tamhle nahoře na stromě. Lidé nejprve med nacházeli v dutinách stromů, potom začali sami vyrábět brtě a v nich chovali včely. Museli k nim ale lézt po stromech, protože brtě musí viset v určité výšce, aby se v nich včely cítily dobře a bezpečně. Nemůžete je pověsit příliš nízko,“ vysvětluje Taťána Glazovová.

Na stromech pan Glazov rozvěsil budky, které jsem mylně považoval za příbytky špačků. „To jsou pasti na včelí roje, máme tu jejich různé ukázky, musí ale také viset dost vysoko, protože včely mají rády výšku. A tady dole, to už jsou různé typy úlů, každý včelař si je vyrábí tak trochu po svém, a proto je každý jiný. Tady jsou například patrové úly a tam ty nejžlutější, ty jsou mého manžela Gennadije Vasiljeviče,“ ukazuje.

Ten se jedním z nejuznávanějších včelařů Ruska stal vlastně z nutnosti. Pracoval jako inženýr konstruktér, novinář, komsomolský funkcionář nebo průvodce v muzeu. Bída v 80. letech ho přiměla, aby se začal věnovat včelám. Jako konstruktér to vzal z gruntu a vymyslel novou konstrukci úlů, kterou si nechal patentovat. O včelách napsal čtyři odborné publikace, které má doteď každý ruský včelař ve své knihovně.

Včely už tolik nenesou

„Rozbíhalo se to pomalu. Gennadij nejprve učil včelaření lidi, kteří v 90. letech hledali práci a mysleli si, že na medu zbohatnou. Měli dojem, že jsou to bezpracné peníze, protože včely všechno nasbírají a přinesou do úlu samy,“ říká.

O med už není takový zájem

Sám patent na vylepšený úl má docela zajímavý původ. „Vymyslel jeden velký rám skládající se ze čtyř menších s voštinami. Pod rámem ponechal víc prostoru, než bývalo v úlech zvykem. Úl tak byl celkově větší, takže včelař k němu nemusel běhat každý den a mohl si ležet na peci nebo věnovat něčemu jinému. Manžel byl totiž sám lenoch,“ prozrazuje Taťána Nikolajevna.

Dnes obhospodařuje asi jen deset vlastních úlů, o med už není takový zájem, ostatně včely už tolik ani nenesou, a tak se snaží dál rozšiřovat malé agroturistické hospodářství. Ke skromné obživě to stačí.

Gennadij Glazov vymyslel novou konstrukci úlů, kterou si nechal patentovat