Žijte tady a teď, radí se smíchem Erik Kučera, který žije na Havaji ve stromovém domě
Surfuje, hraje na ukulele a miluje všechno, co je spojené s oceánem. To je popis typického Havajana, dalo by se říct. Tenhle se ale jmenuje Erik Kučera. Vyrůstal v Kalifornii a druhou půlku života prožívá na pacifickém Big Islandu. Do Česka, odkud pocházeli jeho prarodiče, se poprvé podíval až vloni. Moc rád ale hostí české cestovatele ve svém havajském domově. A ten není ledajaký. Je to dům, který postavil svépomocí přímo ve stromě, a to výhradně z použitých materiálů.
„Dobrý den! Vítejte v mém tropickém stromovém domě klidu. A tohle je můj zvonek,“ směje se Erik.
Můžu dovnitř? „Račte vstoupit!“ Rozhlížím se po obývacím pokoji, kterému vévodí kmen uprostřed. Zdi jsou prosklené a jde jimi vidět ven do okolní zeleně. U vchodu je knihovna, po obvodu spousta nábytku, který Erik vyrobil z bambusu.
Učit se, učit se, učit se
Řadu ozdob si přivezl z cest, jako třeba dveřní závěs z lastur, které nasbíral na thajských plážích, V rohu má bubny, které – jak jinak – vyrobil také on sám. „Prostě rád vytvářím věci a učím se novým dovednostem… život je jedna nepřetržitá příležitost k tomu učit se,“ vysvětluje.
Čtěte také
Jako správný Havajec se učí hrát i na ukulele. Naladěné jej ale dnes nemá. O patro výš je kuchyně, která je otevřená do zahrady. Má vše, co je potřeba k ukuchtění dobrého jídla – ledničku, vařič, dřez, police. Na jedné z nich se leskne láhev známého karlovarského likéru, česká jídla ale prý nevaří. Nemá tu na ně suroviny.
V souladu s přírodou
„Snažím se žít z toho, co mi dává země. Sklízím ovoce z okolních stromů, avokáda, liči. Lovím divoká prasata a udím je nebo dělám barbecue,“ seznamuje mě Erik se svou každodenností.
Dům má ale ještě další dvě patra. Stoupáme tedy do ložnice. „V koruně mám své hnízdo. Musíme zavřít dveře, aby sem nenalétali komáři. Okna jsou ze starých domů z plantáží, které jsem likvidoval. Tohle okno jsou vlastně skleněné posuvné dveře,“ upozorňuje mě.
Recyklovaný dům
Nad ložnicí je ještě vyhlídka, odkud Erik pozoruje velryby a kontroluje stav vln pro surfování. Za dostavěný dům Erik ještě nepovažuje, protože jak strom roste a mění se, pozměňuje dům spolu s ním.
„Stavěl jsem domy a viděl jsem, kolik zbytečného odpadu se během toho produkuje. Rád bych svým příkladem povzbudil lidi v tom, aby se snažili co nejvíce recyklovat a umenšit míru svého konzumu. Aby byli ohleduplní,“ vypráví mi zpět v přízemí svého království.
K zodpovědné spotřebě a respektu vůči přírodě si Erik může přidat také schopnost žít přítomným okamžikem a šířit kolem sebe neustále dobrou náladu. A toto poselství zvládá podat i v jazyce svých předků: „Znám v češtině jen pár slov, nejsem moc plynulý, protože je těžké naučit se tak složitý jazyk… ale… Dobrý den, krásní lidé. Žijte tady a teď a mějte se rádi!“ vzkazuje.
Související
-
Vepřové na Havaji? Dlouho vařené v listu taro, dietní a úžasně dobré
Vepřové je dnes na všech havajských ostrovech velmi oblíbené. Martina Pouchlá vyzkoušela tradiční recept v jednom nenápadném, ale o to proslulejším rodinném bistru…
-
Havajské košile nesou kromě barev také spoustu významů. Všímejte si motivů!
I čeští pracovníci nadnárodních společností znají tak zvané neformální pátky, kdy můžou odložit košili a kravatu. Mnozí ale netuší, že tento zvyk pochází z Havaje.
