Židle ze suchého listí nebo dům ze zbytků slámy? Odborníci přemýšlejí nad novými kompozitními materiály
Tuzemští experti zkoušejí, jak zužitkovat staré listí nebo odpad z pšenice. Z nově vyvinutých kompozitních materiálů by se dal vyrábět nábytek nebo třeba panely podobné známým dřevotřískovým deskám. Výrobky by mohly pomoci snížit spotřebu dřeva, a tak chránit ubývající lesy. Podle některých prognóz by totiž Evropě už kolem roku 2030 mohlo začít dřevo chybět.
Udělej si židli
„Nejprve si nasbíráte listí a uskladníte ho v dobře větraném prostoru, aby vyschlo. Ideálně v síťovaných vacích,“ popisuje designér Šimon Kern postup výroby svých originálních židlí. První vyrobil před dvěma lety jako svůj diplomní projekt. Suché listí smíchal s pryskyřicí, nalil do formy a výslednou židli pak našrouboval na konstrukci z chromovaných trubek.
Cena, nebo kvalita? Dobrý nábytek vydrží několik generací, říká mladá designérka
Sedíte? A napadlo vás někdy podívat se, na čem vlastně? Designérku Barboru Lhotovou ano. A tak si jako svou absolventskou práci na vyšší odborné škole v oboru tvorby nábytku vybrala právě židli. „Už je toho navrhnuto tolik, že vymyslet něco nového je ta největší výzva,“ vysvětluje v rozhovoru s Lucií Výbornou.
Celá židle se dá podle jeho slov vyrobit bez problémů v domácích podmínkách a na tom také mladý návrhář chce postavit svůj obchodní plán. Zájemcům by dodával potřebné výrobní know-how, formu a trubkovou kostru. Židli by si lidé vyráběli z nasbíraného listí sami.
Zelené posezení
Součástí konceptu je samozřejmě co nejmenší zatížení životního prostředí. Problém je, že přírodní pryskyřice je na rozdíl od listí jen velmi obtížně dostupná. A tak nadějný designér zatím čeká, jestli se neobjeví někdo s nápadem, jak zajistit, aby byla výsledná židle stoprocentně „zelená“.
Nápad Šimona Kerna zaujal kurátory po celé Evropě a prototyp jeho židle Believe byl k vidění na mnoha výstavách. Nacestoval s ním už víc než 50 tisíc kilometrů a pomalu se začíná rozpadat. „Když se vám stolička rozpadne, můžete si kdykoli vyrobit novou,“ vyvrací návrhář případné obavy z omezené životnosti svého výrobku.
Kromě židlí by kompozitní materiál ze suchých listů mohl mít výrobní potenciál například také pro akustické obklady nebo podlahy.
Ekologická, pružná, ale nevydrží
Nic neřežete, neměříte, jen složíte podle návodu, představují na Olomoucku koncept své zasypané dřevostavby
Potštát na Olomoucku si připsal architektonické prvenství. Na okraji města tam vyrostla unikátní zasypaná dřevostavba. Vzhledově připomíná hobití noru pokrytou zeminou. Podle tvůrců je stavba jedinečná ve svém provedení, které vychází z konstrukčních systémů vesmírných stanic a důlních děl. Dovnitř se byla podívat také Martina Pouchlá.
Experti z České zemědělské univerzity, kteří se věnují výzkumu těchto typů materiálů, upozorňují, že velkou výzvou je u nich životnost a pevnost. Pokud bude pryskyřice stoprocentně pocházet z přírodních zdrojů, bude výrobek navíc také velmi drahý. Použití výhradně přírodních materiálů by podle odborníků znamenalo i velmi nízkou odolnost vůči povětrnostním podmínkám.
Nicméně myšlenka pracovat na nových kompozitních materiálech s přírodním základem je podle specialisty Fakulty lesnické a dřevařské Štěpána Hýska velmi perspektivní. „Židle je dobrý nápad, protože vystihuje pozitivní vlastnost těchto materiálů a to je vysoká pružnost,“ oceňuje prototyp mladého designéra.
Budoucnost je v zemědělském odpadu
Odborníci v současnosti zkoumají možnost využití posklizňových zbytků, jako jsou stonky řepky nebo pšenice, případně i její plevy. Do pěti let by Česká zemědělská univerzita mohla představit vlastní know-how potřebné pro průmyslovou výrobu desek z těchto zemědělských zbytků.
Americký pár bydlí v Zeměloďce, ekologickém domku postaveném za asi 200 000 korun, a připravuje knihu
Mladý pár Američanů si v Kalifornii postavil udržitelný ekologický domek, který je stál necelých 10 000 dolarů, tedy v přepočtu zhruba 220 000 korun.
„V Americe už se prodávají tzv. OSSB desky složené ze stébel slámy. Počítáme i s tím, že Evropská unie chce snižovat rozpočtové výdaje pro oblast zemědělství. Příjmy z prodeje posklizňových zbytků by mohly představovat zajímavou položku v cash-flow zemědělců,“ myslí si Štěpán Hýsek.
Podle některých prognóz by navíc kolem roku 2030 mohlo dřevo na našem trhu chybět. Poptávka po něm je totiž vyšší než roční přírůstky v evropských lesích.
Na ceně záleží
Nově vyvinuté materiály ze zemědělského odpadu by mohly být zajímavé i cenově. Klíčové je použité pojidlo neboli adhesivum. „Nejlevnější jsou močovino-formaldehydová lepidla, ale používají se i polyuretanové nebo epoxidové pryskyřice,“ upřesňuje Štěpán Hýsek. V závislosti na pojidle se dají desky využívat v nábytkářském nebo stavebním průmyslu.
O výsledky dosavadního dvouletého výzkumu lesnické a dřevařské fakulty už podle Štěpána Hýska projevili zájem dva tuzemští výrobci. V následujících letech by pro ně fakulta mohla vyvinout i technologii pro finální průmyslovou výrobu.
