Zálohovat, nebo třídit? Mělo by se Česko připojit k zemím, které vsadily na systém zálohovaných PET lahví?

Zálohy na PET lahve by podle ekologa mohly pomoci recyklaci
Zálohy na PET lahve by podle ekologa mohly pomoci recyklaci

Česká republika patří mezi země s nejefektivnějším systémem sběru tříděného odpadu. I přesto se stále diskutuje o tom, zda by nebylo efektivnější přejít na systém zálohovaných PET lahví.

Slovensko proti plastům. PET lahve tu chtějí zálohovat

Plastové lahve - PET lahve

Slovenský trh ročně zahltí více než miliarda plastových lahví a nemalá část končí ve směsném odpadu. Ministr životního prostředí László Sólymos (Most-Híd) proto přišel s návrhem zálohovat PET lahve a plechovky po vzoru jiných zemí. Ve Švédsku a Německu se zálohování osvědčilo a ceny záloh se tam pohybují v hodnotě 0,25 eura.

Zálohování funguje už 15 let třeba v Německu, kde se za každou PET lahev při nákupu platí záloha 25 centů, tedy necelých 7 korun. V roce 2017 tam lidé díky tomu vrátili do oběhu 98 procent PET lahví. Systém funguje už několik let taky v Dánsku nebo v Chorvatsku.

A nově by se k nim mohlo připojit i Slovensko. Tamní vláda minulý týden totiž schválila návrh zákona o zálohování plastových lahví a plechovek s nápoji. Vratná záloha za PET lahve by byla 12 centů, tedy zhruba 3 koruny a 10 centů za plechovku, tedy víc než 2 koruny. Systém by se na Slovensku mohl spustit v roce 2022.

Umíme třídit, zálohy nepotřebujeme

Recyklace PET lahví

Výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka ale v zavedení systému vratných PET lahví v České republice velký smysl nevidí. Česko totiž podle něj už nyní plní cíle Evropské unie v třídění odpadu stanovené pro rok 2025.

Z deseti PET lahví uvedených na trh se nám současným systémem pomocí barevných popelnic daří vytřídit zhruba osm, což je velmi dobré číslo. Pro srovnání ve Francii jsou to z deseti lahví dvě. Tam tedy zavedení zálohového systému na PET lahve dává smysl, v České republice v tom mnoho smyslu nevidíme,“ říká Petr Havelka.

Jiný systém, ale stejný osud

Debata o zavedení zálohovaného systému se u nás rozvinula už v roce 2008 a nakonec vedla k tomu, že Česko se vydá cestou systematického třídění odpadu. Do sběrné sítě se od té doby investovaly miliardy korun, které by přechodem na nový systém ztratily na hodnotě.

Přitom zálohované lahve by čekal stejný osud jako lahve vyhozené do žlutého kontejneru, tedy rozdrcení a recyklace. Žádnou z PET lahví prodaných pod zálohou totiž z hygienických důvodů není možné znovu naplnit.

Drahá změna bez efektu

Chemická recyklace je budoucnost zpracování plastového odpadu, věří v Německu

Plastový odpad - plast

Podle výzkumu Eurostatu až dvě třetiny plastového komunálního odpadu nejde recyklovat. Mimo jiné proto, že je vyrobený z více druhů plastu. Německá společnost BASF, jedna z největších chemických firem na světě, testuje proces díky kterému je možné recyklovat až dvě třetiny všech plastových odpadů.

Navíc zálohované PET lahve mají podle Petra Havelky také větší nároky na skladování a další zpracování: „Zavedení zálohového systému by Českou republiku přišlo zhruba na 4,5 miliardy korun a roční náklady jeho provozu se odhadují asi na 1,42 miliardy korun.“

Jde tedy o vysoké náklady a zásadní otázka je, jestli to má smysl, pokud se s vysbíranými PET lahvemi nakonec stane úplně to samé jako s těmi vyhozenými do žlutých kontejnerů,“ uzavírá výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství.

Spustit audio
autoři: Jiří Chum, Andrea Kubová, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas

Související