Chemická recyklace je budoucnost zpracování plastového odpadu, věří v Německu
Podle výzkumu Eurostatu až dvě třetiny plastového komunálního odpadu nejde recyklovat. Mimo jiné proto, že je vyrobený z více druhů plastu. Německá společnost BASF, jedna z největších chemických firem na světě, testuje proces díky kterému je možné recyklovat až dvě třetiny všech plastových odpadů.
Zdvojnásobit výrobu a udržet emise na uzdě? Německý chemický gigant tvrdí, že ví jak na to
Zvýšit výrobu, ale nevypouštět do ovzduší více oxidu uhličitého. To je plán jedné z největších chemických společností na světě, německé BASF. Za minulý rok firma vyprodukovala přes 20 milionů tun oxidu uhličitého. Toto číslo nechce navyšovat až do roku 2030, objem výroby firmy by přitom měl stoupnout až o polovinu. Jak toho chce německý chemický gigant dosáhnout, zjišťoval reportér Experimentu Vojtěch Koval.
„Většina plastů tvoří směsné materiály, není to například čistý PET. A tyto materiály dnes velmi často skončí na skládce nebo ve spalovně,“ říká reportérovi Vojtěchu Kovalovi Andreas Kicherer, ředitel pro strategie udržitelnosti německé společnosti BASF.
V té proto vyvinuli postup, kterému říkají ChemCycling, tedy chemická recyklace. Díky němu můžou plasty, které nejdou mechanicky recyklovat a skončily by na skládce nebo ve spalovně, používat k výrobě syntetického plynu nebo olejů. Jako druhotná surovina tak tyto plasty můžou posloužit ve výrobě nových plastů.
Jak funguje chemická recyklace
„V chemickém průmyslu normálně používáme olej z fosilních zdrojů. Z něj se pak vyrábí různé materiály. Místo tohoto fosilního oleje ale můžeme používat olej vyrobený ze starých plastů. Ročně takto při parním krakování spotřebujeme několik milionů tun oleje,“popisuje Andreas Kicherer.
Tyto materiály v BASF rozkládají pomocí pyrolýzy, tedy pod velkým teplem a bez přítomnosti kyslíku. Vzniká syntetický olej nebo plyn, z nichž se pak znovu můžou vyrábět plasty.
„Nejlépe jdou takto zpracovat polyethylen a polypropylen. Ty tvoří zhruba 80 procent všech plastových obalů. Proto je právě odpad z těchto obalů pro chemickou recyklaci nejlepší a zároveň nejčastější. Myslím, že zhruba 60 procent všeho plastového odpadu jsou právě plastové obaly,“ odhaduje Andreas.
Lepší než originál
Chemické experimenty studenty baví. Reportáž z kurzu ChemGeneration
Jak přilákat středoškoláky k chemii? Jedna z největších světových chemických firem BASF se o to snaží sérií kurzů ChemGeneration v celkem čtyřech evropských zemích. Na Slovensku BASF spojilo síly s Technickou univerzitou Košice a vůbec poprvé tak přivedli středoškoláky do vysokoškolských laboratoří. Podobného partnera hledá německý chemický gigant i v Česku. V Košicích sondoval Vojtěch Koval.
Kvalita takto vyrobených materiálů je přitom stejná jako u těch vyrobených z panenských materiálů. A v některých případech dokonce můžou splňovat vyšší nároky než plasty vyrobené z mechanicky recyklovaného odpadu.
„Požadavky pro použití v potravinářském průmyslu jsou opravdu přísné a není jednoduché je splnit s materiálem vyrobeným z mechanicky recyklovaného odpadu. Nechcete mít obal na jídlo vyrobený ze staré plechovky od oleje. Ale s ChemCyclingem umíme materiály dostatečně vyčistit,“ vysvětluje ředitel pro strategie udržitelnosti.
Žádné perpetuum mobile
Díky ChemCyclingu je tedy možné i plasty, které nejde recyklovat mechanicky, použít víckrát než jednou. Nejdříve se z nich vyrobí například plastový obal, který se po použití vytřídí. Pak se z něj vyrobí syntetický olej a následně plast. Tento koloběh se opakuje hned několikrát, i když samozřejmě ne donekonečna.
„Na uzavření každého cyklu je potřeba energie a tu bereme přímo z recyklace odpadu. Mohli bychom do procesu přidávat energii z externích zdrojů, ale je podle nás lepší, aby vše běželo jen díky zpracovávanému materiálu,“ říká reportérovi Experimentu Andreas Kicherer a dodává, že v každém cyklu se takto ztratí zhruba 10 až 15 procent materiálu.
První vlaštovky
Češi recyklují a omezují plasty. „Lidé se nad tím začínají zamýšlet a chtějí situaci zlepšit,“ říká konzultant v oblasti recyklace Miroslav Fojt
Tři čtvrtiny Čechů tvrdí, že si nekupují v obchodech plastové tašky a snaží se používání plastů omezovat. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median. Úplný zákaz jednorázových plastů by podpořilo 72 % z nás. Konzultant v oblasti recyklace Miroslav Fojt říká, že lidé v ČR třídí každý rok více. Jaký podíl na tom mají sociální sítě a média? A jak správně třídit odpad? Na to se ptal Jiří Chum.
Andreas drží v ruce lahvičku zhruba velikosti plechovky od limonády. Je v ní zrecyklovaný olej lehce oranžové barvy, ve kterém ale plavou nežádoucí malé černé částečky. Ty musí BASF do budoucna odstranit.
„Pokud bychom vyráběli miliony tun, množství těchto částeček by narůstalo, až by nám ucpalo potrubí a museli bychom zavřít továrnu. Takže to ještě musíme odstranit, než začneme vyrábět ve větších objemech,“ vysvětluje.
V pilotní fázi projektu chce BASF dodat svým zákazníkům jen asi do tisíce tun takto recyklovaných plastů, tedy na své poměry malé množství. Poputují na výrobu obalů na mozarelly, komponentů ledniček a izolačních panelů. První takové produkty by se na trh mohly dostat už letos, věří Andreas Kicherer.
Související
-
Praha testuje chytré kontejnery. Ušetří vaše kroky i peníze za svoz
V Praze jsou přes čtyři tisíce kontejnerů na tříděný odpad. Společnost Operátor ICT teď osadila zhruba 400 z nich senzory, které průběžně hlásí, jak jsou nádoby naplněné.
-
Evropa neumí zpracovávat vlastní odpad, říká senátorka Renata Chmelová
Plastová brčka, plastové kelímky nebo třeba plastové vatové tyčinky by mohly brzy zmizet z obchodů. Senátní výbor pro životní prostředí podpořil jejich zákaz.