PET lahve jsou zdravotně nezávadné. Na pláž se ale radši vydejte se skleněnou

29. květen 2018

Polyethylentereftalát, zkráceně PET, je jeden z nejušlechtilejších plastů. Potvrzují to odborníci z pražské Vysoké školy chemicko-technologické. Vyžaduje ale také ušlechtilé zacházení. PET láhve jsou zaručeně bezpečné jen na jedno použití.

Z historie PET lahví. Významným milníkem byla 2. světová válka

Tříděný odpad, kontejner, recyklace (ilustrační foto)

První plasty se objevily už v 19. století. Především díky své lehkosti a nerozbitnosti získávaly rychle na popularitě a nahrazovaly ostatní materiály jako dřevo, papír nebo sklo. Jednou z klíčových oblastí jejich použití bylo balení potravin.

„Sklo, plasty, kovy – všechno koroduje při dlouhodobém kontaktu s potravinou nebo agresivnější náplní,“ říká Jitka Sosnovcová ze Státního zdravotního ústavu. Nápoje pak mohou mít kovovou nebo nasládlou příchuť.

Důležité je, že chutí rozeznáme stopová množství nežádoucích příměsí, a to i hluboko pod hranicí škodlivosti. Obaly PET se v naší zemi testují přes dvacet let a ještě nikdy se v nich nic závadného nenašlo.

Ušlechtilý, ale na jedno použití

„Polyethylentereftalát je jedinečný díky absenci přídavných látek, nejrůznějších změkčovadel, stabilizátorů a tak dále,“ říká Jaroslav Dobiáš z Vysoké školy chemicko-technologické.

Opakované naplňování PET lahví odborníci nedoporučují. Zdravotní nezávadnost plastu už totiž nemohou zaručit

Na druhou stranu PET není vhodný úplně na všechno. Špatně snáší vyšší teploty, proto bychom PET lahve neměli nechávat na slunečním světle ani za oknem. Důležité také je, že stabilita materiálu a zdravotní nezávadnost se dá zaručit jen u „čerstvých“ PET lahví.

Když si nápoj nenalijeme a pijeme přímo z lahve, případně ji pak ještě vypláchneme a používáme opakovaně, je výsledek podle odborníků těžké předvídat.

Víte, co jíte? Ostrovy z plastů brázdí oceány, řešení zatím neexistuje, varuje Jan Freidinger z Greenpeace

Výsledek úklidu pláže v odlehlé části Norska. Odpad sem přináší vítr a mořské proudy

Kosmetika, syntetické oblečení nebo otěr pneumatik. To všechno je zdrojem takzvaných mikroplastů – různorodých úlomků plastů menších než 5 milimetrů. A ty jsou dnes prý doslova všude. „Dokonce i ve vzduchu,“ varuje v rozhovoru s Lucií Výbornou Jan Freidinger z hnutí Greenpeace.

Pozor na mikroby a plísně

„Problém může být zejména mikrobiologický,“ varuje Jitka Sosnová. „Pokud byla v lahvi určené na jedno použití minerální voda a my do ní pak nalijeme běžnou pitnou vodu, velké riziko nám nehrozí. Pokud v ní ovšem předtím byl slazený nápoj, na stěnách se mohly uchytit zbytky a lahev může být mikrobiologicky znehodnocená.“

Pokud se vám na první pohled zdá plast hladký a čistý, ve skutečnosti se na něm po nějakém čase začne dařit plísním. Takzvaně ušlechtilý materiál PET má proto v potravinářských podmínkách jen velmi krátkou životnost.

autoři: Martin Srb , and
Spustit audio

Související